Einstürzende Neubauten v Karlíně: Kouzlo funguje

Vypadá to, jako by pomyslný svaz věrného česko-německého přátelství v těchto dnech plnil plány přinejmenším na sto procent. Protože pokud v Praze jen v pár dnech za sebou vidíme nejdřív Rammstein a potom Einstürzende Neubauten, nemůže dychtivé srdéčko germanofilovo nezaplesat. A nesejde mu na tom, že skalní příznivci obou zmíněných part na sebe obvykle mručí. Můžeme totiž trhat plody z obou stromů a špatně nám z toho nebude.
 
Svérázná industriální filharmonie z Berlína ve čtvrtek do Fora Karlín přijela v nejlepší formě a v plné výzbroji na svůj neutuchající boj se zvuky. Pódium obsadily všechny možné plechy, válce, pružiny, traverzy a trubky kovové i plastové instalatérské, to všechno ve správném ladění (při přesném dodržení regulí EU u plastu zní "E" prý nejlíp, tvrdí Blixa). A čekaly nás asi dvě desítky hitů převážně z posledního čtvrtstoletí existence kapely. 
 
Úvodní potlesk zakončila berlínská šestka písničkou The Garden z devadesátkové desky Ende Neu, zazněl třeba mrazivý Nagorny Karabach z deset let starého alba Alles Wieder Offen nebo o tři roky starší Dear Friends (Around the Corner).
 
Minimalistická scéna si vystačila s velkým bílým plátnem přes celou stěnu sálu. Při správném nasvícení se na něm občas promítaly extaticky rozpohybované siluety pánů umělců. Tedy hlavně zpěváka Blixy v elegantním třpytícím se černém obleku a  potetovaného Alexandra Hackeho důstojně se zmítajícího s baskytarou. 
 
Mezi tím si kolem svých traverz a plechů, podivných kusů motorů a různých tyčí povlával svému jménu beze zbytku věrný N. U. Unruh v jasně rudé košili s černou rybářskou hučkou naraženou do čela. A vydával zvuky nezřídka přesahující práh bolesti. Čemuž ostatně párkrát zdatně sekundoval Blixa svým úderným ječákem. 
 
Málokdy na koncertě uplynou dvě hodiny tak rychle, jako tomu bylo tentokrát. Zklidnění přinesl jeden z mnoha přídavků Silence Is Sexy. Blixovo potahování z cigarety, které k dramaturgii songu tradičně patří, tentokrát mnozí odměnili potleskem jako výraz vzdoru proti zdejším perzekucím kuřáků. A kouzlo tichých pasáží písničky spolehlivě zabily výkřiky zlitců odkudsi od barů.
 
Pořadatelé koncert původně plánovali do Archy, ta by jim však podle předprodejů byla těsná. Přesunuli ho tedy do Fóra Karlín, které mu ovšem naopak bylo trochu velké – kapela tedy vystupovala pod prázdnými ochozy a ani na ploše zdaleka nebylo plno. Na jejím výkonu se to naštěstí nepodepsalo.
 
"Až potkáte stvořitele, můžete mu říct: Viděl jsem tvou oblíbenou kapelu," prozradil vážným hlasem při odchodu ze scény divákům Blixa. No jasně, Blixo, vždyť my to přece už dávno víme. A taky čekáme, že nám to tam přinese trošku lepší místo ve frontě.