Držák Radikál prodává (a nejen on)

Nebát se ničeho, jít do toho po hlavě a prodávat jako zběsilý. Jako zběsilý, jako šílený a hlavně vše, co je po ruce. Neotřelé reklamní kousky a hvězdné výkony domácí reklamní tvorby právě představuje tandem Kámoš a Kámoš v galerii Vypálené Koťátko.
 
Kde je ten čas, kdy jsem obdivovala podomácký reklamní design a propagační grafiku pouze na nástěnkách zemědělského družstva mé rodné vsi. Design, designem neoraný, reklama reklamkou nedotčená. Prodej jablek, každoroční výstava dojnic nebo i očkování proti července, plakáty bezesporu oplývající specifickým kouzlem. S příchodem aukra tvořivá a nespoutaná mysl inzerenta a prodejce samouka už nemusí čekat na výměnu obecní nástěnky. Nabídnout a prodat na aukru lze kdeco. Stačí pěkná „foténka“.
Máte-li, stejně jako já, slabost pro domácí reklamní a inzerční činnost, už nemusíte zkoumat pidi „foténky“ na aukru, ale stačí si vyjít do Vypáleného Koťátka. Vše je vytištěno pěkně na velký formát a nejlepší kousky a „špeky“ naservírovány přímo pod nos. Tandem Kámoš a Kámoš, který se zabývá fotografickým reklamním kutilstvím jako fenoménem lidové tvořivosti dneška, dokonce rozdělil tvůrce do několika kategorií (dle umístění jimi prodávaného předmětu). Namátkou se tu tedy můžete setkat s tzv. „držákem, ležákem, pokladačem“ nebo (mým oblíbeným) „držákem radikálem.“  (Pro neznalce: držák radikál je charakterizován takto: „nechává věc doslova pohozenou ve svém přirozeném prostředí takovým způsobem, že ji lze jen stěží odlišit od ostatních předmětů, a kupující si tak nemůže být nikdy jist, který předmět na fotografii je vlastně nabízen“).
Přičichnete-li současnému lidovému umění, není cesty zpět. Naštěstí Kámoš a Kámoš chystají na podzim premiéru dokumentárního snímku Vše, co jsem chtěla vyfotit a také prý pracují na společenských sondách nazvaných Druhý plán v turistické fotografii 20. století a Anály školních penálů. Současná výstava ve Vypáleném Koťátku potrvá do 28.8.
 
Text a foto: Barbora Ševčíková