Komfortmag je výjimečný časopis založený na současné fotografii a ilustraci. Vzniká v Praze, ale většina se prodá v cizině. Dvou z jeho tvůrců jsme se vyptávali, jak a proč ho dělají.
Pavel Turek, redaktor časopisu Respekt, v Komfortu člen redakční rady
Radek Sidun, grafický designer, www.diacritics.eu
Kdy jsme vlastně Komfortmag rozjeli a co vás k tomu dohnalo?
P: V roce 2008. Byl to čas, kdy nadobro přestal vycházet časopis Hype a ke spánku se taky uložil Živel a my jsme si najednou uvědomili, že jsme se z nadšení podíleli na chodu nějakejch projektů, který se poroučely.
Nevím proč, napadalo nás, myslím tím za design Radka, Olgu Benešovou, Roberta V. Nováka, fotografa Dušana Tománka a režiséra Tomáše Luňáka, že možná máme dost zkušeností a schopností odstartovat něco jinýho a novýho. Vyplnili jsme tím nějakou svoji i veřejnou prázdnotu.
Byl tohle první název, který vás napadl? Nebo jste nějaké vyřadili? Jaké?
P: Nebyl. Ale přiznávám, že jedinej další návrh, kterej si z tehdejších tipů pamatuju, byl Kolektor. A to mi i teď po letech pořád přijde horší.
NEBÁT SE ZEPTAT
Velká část nákladu K. se prodá v zahraničí – jak se z Čech dá taková věc zařídit?
R: Duležitý je nebát se zeptat. Musíme sledovat, kde se co prodává, kde jsou bookshopy v různých městech, a pak jim poslat číslo, nebo tam ideálně zajít osobně. Vytváří se tím síť kontatků a pomáhá nám to být součástí celého dění.
Jaké jsou reakce na Komfortmag?
R: V zásadě pozitivní, hodně lidí v Čechách moc nechápe, proč něco takového děláme a k čemu je něco takovýho jako obrazový časopis dobrý – a i to je důvod, proč to děláme – nějakým způsobem pozvednout úroveň chápání kultury. Vlastně hledáme čtenářskou obec, který se snažíme vysvětlit, že o něco takovýho stojí za to se zajímat. Zatím toho, koho jsme získali, od nás neodešel.
MOŽNOSTI TU (JEŠTĚ) SOU
Je to velká dřina? Míváte chuť s tím praštit? Proč jste to ještě neudělali?
R: Je to velká dřina. Myslim, že jsme toho ještě nenechali, protože věříme, že je jsme ještě nevyčerpali možnosti, co nám ten projekt samotný nabízí. Vždycky máme pocit, že to další číslo jde udělat líp než to minulý, byla by škoda to nezkusit.
Co by vám v tvorbě dalších čísel pomohlo?
R: Samotný zájem veřejnosti – větší chuť dalších subjektů se do takového projektu zapojit. Bylo by fajn najít nějakého partnera, který by nás byl ochoten podporovat. Možná je to příležitost pro donorství, které v ČR ještě není tak rozšířené, zatímco v zahraničí je donorství kulturních projektů zcela běžná věc.
Je ostuda, že velký firmy v ČR cpou peníze do přihlouplých mainstremových projektů namísto toho, aby pomohli přežít subjektům, který jsou daleho zajímavější než nějakej zpěvák ze Superstar. Všechny tyhle společnosti by se měly chytit za nos a uvědomit si, že my všichni se na takovýhle projektech podílíme dobrovolně bez nároku na honořář, a že když je požádáme o pomoc, tak z nich nesajeme peníze na drogový večírky, nýbrž na existenci takovýho projektu, který obecně zlepšuje kvalitu českýho kulturního prostředí.
Proč užíváte takové ďábelské fonty?
R: S těmi písmy je to podobně jako s obsahem, snažíme dívat na všechno z různých úhlů. Designer Filip Blažek o nás někde v recenzi napsal, že zásadně vybíráme z pomyslné škatulky „font, který bych nikdy nepoužil“, ale že v naší úpravě i ty nejobyčejnější nebo ošklivé fonty získávají nečekaný půvab.
Vystihl to celkem přesně. Uvnitř čísla se něco na první pohled může zdát jako přihlouplá čmáranice tužkou, v kontextu zbylého obsahu a projektu to však získá úplně jiný význam.
NE ČASOPIS, ALE GALERIE
Poslední číslo je trochu jiné v tom, že text je jinde než fotky – co vás k tomu vedlo a v čem bylo jiné jeho sestavování?
P: Rozhodnutí vzěšlo z toho, že jsme ještě víc chtěli přitvrdit v tom, že Komfort není časopis v klasickým slova smyslu, ale že vážně jde o takovou pidi-galerii, kterou si kurátorujeme podle vlastních instinktů a nálad. Proto jsme co nejvíc slov vyhnali mimo tu hlavní výstavní síň. To v čem ta práce byla jiná by spíš měl říct Radek, protože on s Olgou má to srovnání. Radku?
R: Nové číslo se skládá ze tří částí, v první je vybráno pět autorů, kteří dostali tolik prostoru, kolik potřebovali, nebyli limitování počtem stran atd… Druhá část jsou sesbírané různé kratší práce a projekty, tak jak Komfort vždycky byl, a třetí částí je textová příloha, doplňuje tu část první. Je tak možné se o těch autorech i něco bližšího přečíst. Celkově to bylo snažší, protože jsme nemuseli dělat tolik kompromisů kvůli délce materiálů, zvlášť v tý první části.
Každé vydání má nějaký podtitul, třeba „Na stopě“, „Na tělo“ aj. – máte už další „Na“, a kdy se objeví další číslo?
P: Další “Na” není jistý nikdy. Zato termín jo. Vždycky se snažíme držet termín vydání v prosinci a v červnu. Takže v červnu “na”shledanou.
komfortmag.cz