GHMP PŘEDSTAVILA VÝSTAVNÍ PLÁN PRO ROK 2017
Program navazuje na tradiční a dlouhodobě sledovaná témata a okruhy jako jsou symbolismus přelomu 19. a 20. století, sochařství 20. a 21. století, neokonstruktivistické a reduktivní tendence od 60. let k dnešku. Představíme opět osobnosti, které bez ohledu na svou generační příslušnost fundamentálním způsobem formují naší výtvarnou scénu. V příštím roce budeme mít tu čest na českou výtvarnou scénu uvést také několik zahraničních představitelů těchto proudů – v jednom případě půjde o premiéru a v dalších o opakované setkání po mnoha letech.
Prvním z nich je sochař Richard Deacon, držitel v pořadí čtvrté Turnerovy ceny z roku 1987 a řádu Britského impéria. Jeho sochařské dílo patří od osmdesátých let k nejvýznamnějším nejen v rámci silné generace anglických tvůrců, jako jsou Antony Gormley, Anish Kapoor, Alison Wilding, Tony Cragg a další, ale také k nejvýraznějším a nejsledovanějším v celosvětovém měřítku. Svědčí o tom řada jeho výstav v předních výstavních institucích všech kontinentů i mnohé monumentální realizace od Kalifornie až po Tokio.
Eduard Steinberg (1937–2012) patřil do moskevského okruhu nezávislých umělců vedle Ilji Kabakova či Viktora Pivovarova. Už v šedesátých letech s ním byl v kontaktu Jindřich Chalupecký a Steinberg tehdy vystavoval v Praze. Rádi bychom obrátili pozornost k této zajímavé osobnosti spjaté s odkazem suprematismu, a jejím prostřednictvím také k určité části společné historie, kdy navzdory všudypřítomnému dohledu existovaly vřelé vztahy mezi neoficiálními uměleckými kruhy obou zemí.
The Reunion of Poetry and Philosophy je zatím pracovní název výstavy, která představí dnes už mezinárodně etablované umělce Zhang Xiaoganga a Wang Guangia, kteří mají za sebou podobné osudy jako Steinberg. Jejich undergroundové začátky však musíme datovat do osmdesátých let. Celou situaci dokreslí dokumentární snímky Xiao Quana, který mapoval život komunity nezávislých literátů, hudebníků a výtvarných umělců po celou tuto pohnutou dobu. Oba umělci výstavu koncipují přímo pro Dům U Kamenného zvonu a některé jejich aktuální práce reagují na atmosféru a historii Prahy a zdejší duchovní kontext.
Legendárního fotografa Jana Svobodu (1934–1990), jehož dílo se nedávno dočkalo monografického zpracování a výstavy na půdě Moravské galerie v Brně, představíme nejen jako fotografa, ale i jako souputníka výtvarných umělců generace 60. let.
Jaroslav Róna oslaví v příštím roce šedesátiny a v GHMP bude mít možnost rekapitulovat další etapy své tvorby od své poslední velké monografické výstavy, která se na naší půdě uskutečnila v roce 1997.
Dům fotografie je místem pro střídání fotografických žánrů a stylů. Příští rok se zde objeví klasik české fotografie Karel Kuklík, experimentální práce izraelské multimediální umělkyně Orit Ishay a konceptuální fotografické cykly Pavla Baňky.
Také Colloredo-Mansfeldský palác vytváří svou vnitřní dispozicí, propojující zrekonstruované třetí patro s historickým piano nobile, atraktivní výstavní prostředí pro různorodé typy projektů, které jsou především určovány morfologií místa. Malířská tvorba Josefa Žáčka má jistou podobnost s renesanční nástěnnou malbou; v bezprostřední blízkosti dvou monumentálních chrámů a legendárního mostu bude tento kontext podpořen víc než jindy. Naproti tomu projekt s pracovním názvem Podoby současné plastiky, ve kterém se kurátoři galerie zabývají aspekty provázejícími současné sochařské realizace, souvisí s právě debatovanou novou koncepcí umisťování děl do veřejného prostoru. Různými formulacemi aktuálního sociálně angažovaného umění se bude zabývat navazující výstava, která je zároveň první větší prezentací dvou konceptuálních umělců – Poláka Artura Žmijewského a české umělkyně Sráč Sam v České republice.
Na zámku Troja pokračujeme v sochařských projektech propojujících interiér a exteriér výstavou sochaře Aleše Veselého (1935–2015), připravovanou ještě za umělcova života.
V Bílkově vile pokračuje druhým rokem doprovodná komorní výstava Otčenáš Františka Bílka a Alfonse Muchy, která konfrontuje dva odlišné přístupy k tématu.
Slovanská epopej Alfonse Muchy, dosud exponovaná ve Veletržním paláci, odjíždí v únoru nejprve do Japonska, kde bude vystavena v Národním centru umění v Tokiu, a poté ve významných čínských muzeích v Nanjing, Chang Sha a Guang Zhou.
Městská knihovna
Richard Deacon
Termín: duben – září 2017
Kurátor: Julian Heynen
Richard Deacon je jedním z nejvýznamnějších reprezentantů tzv. nového anglického sochařství. V minulosti se u nás představil jeho souputník Tony Cragg a od devadesátých let se nám nenaskytla žádná další příležitost poznat blíže fenomenální generaci umělců, kteří vnesli do sochařství řadu inovativních formálních i myšlenkových proudů. Deacon se v Praze představí několika svými monumentálními objekty a současnou kresbou. Koncepce výstavy je limitovaná prostorovými možnostmi Městské knihovny, i přesto budeme mít možnost shlédnout jeho mistrovské zacházení s netradičními materiály a jejich kombinacemi v abstraktně formulovaných objektech, jejichž podstatnou výrazovou složkou je objem a dynamický tvar.
Jan Svoboda
Termín: listopad 2017 – únor 2018
Kurátor: Antonín Dufek
Spoluautorka koncepce: Hana Larvová
Průřez tvorbou legendárního fotografa Jana Svobody (1934–1990), umělce, který se neodmyslitelně zapsal do dějin fotografie, a to nejen svým netradičním postojem umělce fotografa a chápáním jeho společenské role, ale také svými originálními koncepty fotografie, svérázným způsobem vidění a novým definováním jazyka fotografie prostřednictvím dalších výtvarných médií, zejména malířství a sochařství. Právě proto budou součástí výstavy také díla jeho vrstevníků, sochařů a malířů, kteří měli blízko ke Svobodově tvorbě, jako Aleše Veselého, Stanislava Kolíbala, Václava Boštíka a dalších.
Dům U Kamenného zvonu
Eduard Steinberg
Termín: únor – květen 2017
Kurátor: Hans Peter Riese
ve spolupráci s Museem ve Wiesbadenu
GHMP představí ve spolupráci s Museem ve Wiesbadenu malířskou a kreslířskou tvorbu původem ruského malíře Eduarda Steinberga (1937–2012), kreativního pokračovatele tradice ruského suprematismu v druhé polovině 20. století – umělce, který zůstal pro svůj původ v intelektuální disidentské rodině a abstraktní umělecký projev ve střední a východní Evropě prakticky neznámým. V šedesátých letech na něj u nás poprvé upozornil Jindřich Chalupecký výstavou v legendární Špálově galerii. Steinbergovo dílo je z velké části umístěno v německých sbírkách. Své první souborné výstavy v Moskvě se dočkal teprve po pádu berlínské zdi. Přes její velký úspěch a ohlas se přestěhoval na začátku devadesátých let do Paříže, kde v zimních měsících tvořil, aby v letním období nadále pobýval na ruském venkově, kde čerpal tolik potřebnou inspiraci.
Jaroslav Róna
Termín: červen – říjen 2017
Kurátorka: Olga Malá
Do povědomí širší kulturní veřejnosti Jaroslav Róna vešel jako spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let skupiny Tvrdohlavých. Již v jejím rámci se Róna profiloval jako výrazná originální osobnost vymykající se teoretickým programům, což přesvědčivě doložila jeho první velká samostatná výstava v Domě U Kamenného zvonu v roce 1997. Uspořádala ji tehdy GHMP – stejná instituce, která se dnes po dvaceti letech k Rónovi navrací, aby umožnila návštěvníkům bezprostřední zážitek z děl dokládajících další etapu jeho umělecky úspěšné tvůrčí cesty.
The Reunion of Poetry and Philosophy
Termín: prosinec 2017 – duben 2018
Kurátor: Lü Peng
Výstava představí dvojici čínských umělců, Zhang Xiaoganga a Wang Guanga, kteří jsou dnes součástí světové umělecké scény. Začínali v osmdesátých letech, kdy se v neoficiálních kruzích rodilo nezávislé čínské umění v několika epicentrech inspirované kusými informacemi z málo dostupných materiálů o západním umění. Lü Peng, který je autorem syntetické práce o současném čínském umění a teoretikem hned několika generací čínských tvůrců, připravuje tuto výstavu jako konfrontaci dvou linií charakterizujících tamní vývoj výtvarného myšlení. Jedna čerpá z poetických a literárních zdrojů a druhá převážně z filozofických základů. V díle obou vystavujících budou tyto linie reprezentovány aktuální tvorbou, která vznikla z velké části z inspirace duchovní atmosférou Prahy. Doprovodí je výběr fotografií Xia Quana dokumentujících atmosféru přelomových osmdesátých let, kdy se rodila nezávislá čínská kultura.
Colloredo-Mansfeldský palác
Josef Žáček, 3. patro
Termín: březen – květen 2017
Kurátorka: Magdalena Juříková
Malíř Josef Žáček je typ introvertního umělce, který se paradoxně věnuje ve své metaforické tvorbě převážně tématům ze sociální a politické sféry. Vystavuje sporadicky a své cykly věnované jednomu tématu zpracovává několik let s rozvahou a vášní zároveň. V současnosti reaguje na exodus a jeho dopady na evropskou realitu a další krize, které naši globalizovanou společnost zasahují s novou intenzitou. Morální imperativy jsou pro něj nejvyšší prioritou a těžko se smiřuje s jejich obcházením.
Akvizice 2014–2017, piano nobile
Termín: březen – květen 2017
Kurátorský tým GHMP
Představena bude kolekce nových akvizic, které GHMP získala nákupem nebo dary do svých sbírek od roku 2014 do současnosti. Tehdy se po velkém časovém odstupu podařilo získat finanční prostředky na nové nákupy a začít tak znovu naplňovat jedno z hlavních poslání této galerie jako sbírkotvorné instituce. Zakoupili jsme zarezervovaná díla umělců, která byla řadu let vystavena v rámci stálé expozice v Domě U Zlatého prstenu. Dále jsme se zaměřili na získání děl z autorských výstav, které jsme v této době uspořádali. Pozornost jsme obrátili také k aukčnímu trhu, kde se nám podařilo získat kvalitní dílo, které vhodně doplní autorskou kolekci Karla Nepraše v našich sbírkách. Výstavu doprovodí doplňující informace o získaných dílech a jejich autorech.
Podoby současné plastiky (pracovní název)
Termín: červen – září 2017
Kurátorka: Sandra Baborovská a kolektiv
Výstava představí současné projevy sochy a objektu s přesahy do jiných médií. Mezi autory se objeví umělci dlouhodobě sledovaní v rámci zájmu GHMP o mladé umění (Pavla Sceranková, Dušan Záhoranský, Jan Pfeiffer, Petr Dub, Radek Brousil, Adam Vačkář, Tomáš Moravec, Matěj Al-Ali), ale i mezinárodně etablovaní umělci jako například Krištof Kintera, Peter Puklus, Dominik Lang nebo nedávno zesnulý Ján Mančuška. Výstava by měla být zároveň sondou do stavu současných sochařských tendencí na pražských uměleckých vysokých školách, na nichž někteří zmínění umělci působí jako pedagogové.
Na tento kurátorský projekt naváže také prezentace uměleckých realizací a jejich návrhů v exteriéru. Galerie hlavního města Prahy tématu sochy ve veřejném prostoru věnuje rozsáhlý cyklus debat Umění pro Prahu / Praha pro umění.
Artur Żmijewski, Sráč Sam
Termín: říjen 2017 – únor 2018
Kurátorka: Denisa Bytelová
Srovnávací výstava různých forem sociálně angažovaného umění, jehož aktuálnost je podmíněna revizí tradičních otázek po smyslu umění. Jde o první větší představení obou umělců v ČR. Oba ve své práci vycházejí z politicky silného názoru, jenž je zároveň ovlivněn prostředím, které se nachází na pomyslné dělicí čáře mezi Východem a Západem. Żmijewski se dostal od sochařské práce přes tělesnost k sociální plastice. Sam ve všech polohách svého jednání důrazně apeluje na zrušení umělých rámců a ve svém díle označuje momenty, kdy je sami nevědomě vytváříme.
Start Up VII. / I. – V.
Kurátorka: Jitka Hlaváčková
Galerie hlavního města Prahy pokračuje v pořádání výstavního cyklu Start Up, který je hlavní galerijní platformou pro spolupráci s nejmladší uměleckou generací. Následující série Start Up VII se bude odehrávat v nově rekonstruovaných prostorech bývalé konírny v přízemí Colloredo-Mansfeldského paláce a pravděpodobně i v jeho exteriérech. V první polovině roku 2017 zde bude možno shlédnout postupně práce sochařky a performerky Barbory Dayef a umělců zabývajících se převážně pohyblivým obrazem, Jiřího Žáka a Romana Štětiny.
Trojský zámek
Aleš Veselý
Termín: duben – říjen 2017
Kurátorka: Magdalena Juříková
Tvorba Aleše Veselého je dnes bohužel po jeho nedávném odchodu uzavřena. Přesto se ve spolupráci s rodinou a realizačním týmem pokusíme alespoň v obrysech představit původní projekt, který počítal ještě s jeho osobní účastí, od níž bychom si slibovali autentický počin reagující na genia loci Trojského zámku. S respektem k jeho rozsáhlému dílu budeme exponovat výběr z jeho prací, kterým bychom poskytli co nejucelenější obraz jeho tvorby, překlenující období téměř šesti desetiletí, v nichž se věnoval nejen sochařství, ale i kresbě a malbě. I tentokrát se výstava odehraje jak v interiéru, tak exteriéru barokního zámku.
PP 170 let (pracovní název)
Termín: duben – říjen 2017
Kurátorka: Marie Foltýnová
Historické použití svítiplynu i zemního plynu v Praze od konce 19. století po současnost budou ve výstavních sálech přízemí zámku Troja dokumentovat jednotlivé sekce věnované dopravě, svícení, topení, vaření, žehlení, ale i chlazení a ohřívání vody. Historické exponáty Plynárenského muzea budou doplněny dobovými fotografiemi. Jedna ze sekcí bude věnována také ekologii a bezpečnosti užití zemního plynu s výhledem do budoucnosti. Projekt o historii a tradici plynárenství v Praze je cílený na široké spektrum návštěvníků a především na rodiny s dětmi pomocí interaktivních prvků a víkendových ukázek historických spotřebičů v provozu – například pražení kávy na plynové pražičce.
Bílkova vila
Otčenáš Františka Bílka a Alfonse Muchy
Termín: dlouhodobá expozice
Kurátorka: Hana Larvová
Komorní doprovodná výstava připomíná dvě zpracování Otčenáše, zásadního díla v tvorbě Františka Bílka i Alfonse Muchy a představuje tak dva rozdílné přístupy ke ztvárnění této základní křesťanské modlitby. První autorská kniha Františka Bílka s předmluvou Otokara Březiny vznikla v roce 1901, Otčenáš Alfonse Muchy pak vyšel knižně v Paříži v roce 1899. V expozici je možné vidět práce dokládající originální invenci obou autorů, spočívající u Bílka v mystických vizích s gnostickým akcentem, u Muchy ve fantaskní okultní symbolice zednářských motivů.
Dům fotografie
Karel Kuklík
Termín: únor – květen 2017
Kurátorka: Pavlína Vogelová
Karel Kuklík (1937 Praha) se fotografií začíná vážně zabývat kolem roku 1955. Ve fotografických obrazech sledujeme tendence informelu, abstrakce i surrealismu v existenciálním modu. V šedesátých letech je v úzkém propojení s českou výtvarnou scénou, fotografuje portréty a ateliéry výtvarníků a sochařů. Celoživotně se do hledáčku jeho zájmu dostávají především pražské ulice, krajina na Šumavě a na Třeboňsku, ale i dvory, dvorky a věci. V roce 2000 spolu s Janem Reichem, Jaroslavem Benešem a Bohumírem Prokůpkem spoluzakládal fotografickou skupinu Český dřevák (2000–2008). Ke skupině se následně přidal ještě Tomáš Rasl a Petr Helbich. Výstava je poctou k autorovu významnému životnímu jubileu a představí průřez jeho fotografickou tvorbou.
Orit Ishay (fotografie a video)
Termín: květen – září 2017
Kurátorka: Dalia Levin
ve spolupráci s Velvyslanectvím státu Izrael
Orit Ishay patří k silné generaci izraelských tvůrců, která se prosadila v oblasti fotografie, videa a instalace. Tato poměrně mladá odvětví výtvarného umění se v Izraeli udomácnila s velkou odezvou a tvoří dnes nejzajímavější a nejrespektovanější součást tamní scény. Orit pracuje s tématy spojenými s mentálními a sociálními konflikty provázejícími naší současnou existenci a vztahem místa a času. Pokouší se zachytit realitu se všemi jejími rozpory, nejistotami a atmosférou strachu subtilními, estetizovanými prostředky.
Pavel Baňka: Blízkost
Termín: září 2017 – leden 2018
Kurátor: Martin Mazanec
Výstava Pavla Baňky „Blízkost“ bude výběrem z fotografií dokumentujících vlastní autorovu rodinu především prostřednictvím portrétů jeho celoživotní partnerky Jindry Vikové. Další soubory budou rozšířením tohoto intimního pohledu na Lidskou rodinu, kterou autor zaznamenává ve svých skupinových portrétech doma i v cizině. Specifickou částí tohoto výběru je soubor Matky a dcery, vznikající dlouhodobě v Česku, Polsku, USA a v Číně. K výstavě je připravovaná stejnojmenná autorská monografie.
Kontakt pro novináře: Michaela Vrchotová, +420 725 818 721, vrchotova@ghmp.cz
Další informace: www.ghmp.cz