Cider musíte ochutnat plným douškem a nesoudit před koncem, ukázalo se na ochutnávce

V MeetFactory se 3. března konala ochutnávka českých ciderů, kterou už popáté zorganizoval Ondřej Kopička, nadšený producent ovocných pálenek a dalších moků pod hlavičkou Winepunk. Pivu se říká tekutý chléb, cider jsou tekutá jablka. A to doslova, protože je tento alkoholický nápoj vyroben ze zkvašeného jablečného moštu.
 
Je až s podivem, že výroba cideru nemá v Česku dlouhodobější tradici, na rozdíl třeba od Británie, Španělska nebo Francie. Naše jabloně totiž každý rok vyprodukují přes 300 různých odrůd jablek, mezi nimi třeba jadrničky, topasy, renety, … nebo …. V posledních několika letech se ale postupně objevilo pár nadšenců, kteří se rozhodli jablečné bohatství zpracovávat do nápoje cider. Z některých z nich se postupně stali profesionálové, kteří své cidery dodávají do restaurací a barů. V MeetFactory, kam se ciderové kolbiště přesunulo z příliš těsného karlínského Veltlína, se nakonec sešlo 18 vystavovatelů, kteří dali všanc skoro třicítku různých druhů cideru.
Od koštování vína se ochutnávka cideru liší jen v několika málo bodech. U vchodu dostáváme do ruky normální velkou sklenici a vytištěný seznam vystavovatelů a jejich nabídky. Ke každému nápoji si tak můžeme v průběhu večera psát poznámky, aby se nám druhý den vybavily všechny chuťové vjemy, které se večer postupně zahalily do zkvašeného oparu. Někteří návštěvníci, jako třeba Veronika, berou poznámky opravdu zodpovědně a papír plní zápisky o vůních, příchutích a podtónech.
My jsme začali ochutnáním cideru od samotné hnací síly celé akce – Ondřeje Kopičky, který se akce zúčastnil se svým ciderem Applepunk. Ze začátku nám s fotografem v žilách nekoluje dost cideru na to, abychom se mohli s gustem ponořit do debat o výrobě a odlišnostech různých ciderů, a tak se necháváme inspirovat okolím. Padají otázky a odpovědi o typech vybraných odrůd jablek, z kterých je cider vyroben, řeší se doba dozrání jablek i doba kvašení. Zazní i informace o tom, jak dlouho jablka stála ve sklepě nebo jestli byla sebraná ze stromu nebo jako padaná. To všechno se totiž na výsledné chuti cideru projeví.
Instrukce jak na ciderový koštovací rituál, dostáváme u dalšího stánku výrobce F. H. Prager. Jejich zástupce Cyril Holub radí, že je cider nutné vychutnat plným douškem, který zavodní celé naše hrdlo: „Rozhodně nic nesrkejte, napijte se plnou pusou, chvíli doušek poválejte na jazyku, aby ho mohla zhodnotit každá chuťová oblast jazyka, a pak cider spolkněte.“ Dodává ještě, že by se žádný cider neměl soudit dřív, než opravdu dorazí až do žaludku, aby se mohl plně rozvinout. Posledním tipem je nejprve vyzkoušet cidery sušší a až potom přejít na sladké. Ano, se cidery se to má jako s vínem - existují typy kyselejší nebo sladší, perlivější nebo méně perlivé, výrobci ze Cidrerie je dokonce rozlišují na demi sec, brut a extra brut. Když dostanete nalito cideru, který vám opravdu nesedne, nebo se jen nechcete zbytečně opíjet, můžete přebytek vylít do připravených plastových kelímků a vesele pokračovat k jinému stolu.
Od Cyrila z F. H. Prager dostáváme zákulisní tip na výborný cider od Jirky Vrby, zakladatele portálu Domaci-cider.cz. Jeho cider je prý výborný, ale každý rok ho vyrobí jen asi 30 litrů, které se na ochutnávce rychle vypijí. Mnoho samotných vystavovatelů cideru tak večer začíná prvním douškem právě z jeho lahví. Vrbův cider naštěstí stíháme a jeho kvalitu můžeme rozhodně potvrdit.
Pak už na chvíli zvedáme oči ze dna sklenic k našim souputníkům, tedy ostatním návštěvníkům celé akce. Kdo jsou a jak si k cideru našli vlastní cestu? Velká většina testovačů ciderů se na akci dostala přes své kamarády vystavovatele, kteří se na ochutnávce sami občas utrhnout a jdou čerpat inspiraci ke kolegům. Jiní ochutnávači jsou provozovatelé restauračních podniků, kteří hledají to nejlepší pro své zákazníky. Posledním tipem účastníků ochutnávky jsou jednoduše cideroví nadšenci, mezi něž se počítá třeba Tereza: „Dlouho jsme nepila pivo a nakonec stala jsem se závislá na cideru. S přítelem ho pijeme skoro pořád. Jsem vážně ráda, že se v Česku začíná pomalu vyrábět, protože ještě před třeba čtyřmi lety se tu skoro žádný nedal sehnat, kromě obchodů jako je Ikea nebo Marks and Spencer. Teď se dá cider objednat skoro v každé hospodě!“ Nezbývá nám než s Terezou souhlasit a jít otestovat další cidery, mimo jiné i točené, z barelů, lahví od piva, chlazené, teplejší, perlivé i nevybouřené.