Carsten Nicolai má výstavu v Budějovicích

 
Carsten Nicolai ode dneška vystavuje v Českých Budějovicích.
 
 
TISKOVÁ  ZPRÁVA
Výstava:       FILTER
Autor   :         CARSTEN NICOLAI
Datum  :        20.10. - 20.11.   2011
Zahájení   :   Středa 19.10.  v 18. 00 h. 
Místo    :        Dům umění  / House of Art  České Budějovice  
Koncert :       Středa 19.10. ve 20.00  h. – ALVA NOTO - SOLARIS
                                                   Kino Kotva – Č.Budějovice
Kurátor DU :  Michal Škoda
 
Německý umělec Carsten Nicolai, který se ve své tvorbě pohybuje na pomezí umění, vědy a elektronické hudby, se v Č.Budějovicích představuje svojí první samostatnou výstavou u nás. 
Jeho díla jsou založena především na fenoménu zvukových a světelných frekvencí a nutno připomenout, že téměř ve všech dílech je přítomen princip náhody.
 
Carsten se narodil v roce 1965 v Chemnitz , v letech 1985 – 90 vystudoval krajinářskou architekturu v Drážďanech a dnes žije v Berlíně.
 
Jako výtvarný umělec se pokouší překonat oddělení od smyslového vnímání člověka tím, že vědecké jevy, jako zvukové a světelné frekvence umožňuje zpřístupnit zrakovému a sluchovému vnímání. Povětšinou se tak děje prostřednictvím prostorových instalací s minimalistickou estetikou a důrazem na techniku. Stejně tak se v jeho díle setkáme s rozličnými médii, a to jak sochou, objektem, obrazem, kresbou či grafikou a fotografií. Tématicky jsou nepřehlédnutelné rovněž aspekty zohledňující integraci možnosti výměnných vztahů mikro a makro struktur.
 
Carsten Nicolai však dnes nepatří „pouze“ k velice frekventovaným osobnostem mezinárodní výtvarné umělecké scény, ale již několik let se pohybuje pod pseudonymem Alva Noto na výsluní soudobé elektronické hudby. Jako velký experimentátor se zvukem a obrazem vytváří svůj vlastní kód znaků a akustických vizuálních symbolů. Jeho živá vystoupení, někdy klidnější avšak povětšinou v strhujícím tempu nejsou postavena na čerpání z paměti digitálních struktur, ale stejně, jako živá abstraktní projekce vychází z vlastní improvizace.
 
Vedle nespočtu jak domácích, tak mezinárodních výstav, je velice široká také škála míst, kde vystupoval se svojí hudebně vizuální  produkcí – ať už to bylo Japonsko, Guggenheim Museum New York, sanfranciské Museum of Modern Art, Centre Pompidou v Paříži, londýnská Tate Modern a řada dalších.Vedle toho se účastní projektů s umělci jako např. Ryoji Ikeda, Ryuichi Sakamoto, Thomas Knak, či v posledním pozoruhodném projektu „anbb“, kde se sešel s další legendou německé hudby Blixou Bargeldem.
 
Carsten Nicolai je v současné době považován za jednoho z nejdůležitějších zástupců generace umělců, kteří zkoumají styčné body umění, přírody a vědy. Daří se mu spojovat rozličné přírodní jevy, které začleňuje do svých děl a vytváří tak dojem skutečnosti, otevírající neurčitou hranici, kde dochází k splynutí hmoty a vědomí. 
Divák se pak ocitá v těsné blízkosti skutečnosti jak vnitřního, tak fyzického prožitku a je odkázán zpátky na svůj vlastní pocit a podstatné otázky týkající se řádu věcí.
 
 
 
 
Českobudějovickou výstavu připravil autor do jisté míry, jako poctu našemu významnému scénografovi Josefu Svobodovi, kdy do části výstavy použil světelné prvky, které jsou  Svobodovým dílem. 
Světlo, jako fenomén je také hlavním „tématem“ tohoto projektu, který je rozdělen do 3 částí.
 
Pod názvem Filter, autor potvrzuje výše zmíněná slova, vztahující se k otázkám umění a vědy. Carstenův zájem o „zkoumání“ světla je zde představen dvěma světelnými instalacemi a sérií tisků.
První místnost je věnována právě Josefu Svobodovi, kde autor pracuje s prostorem v souvislosti s působením a vnímáním světla. V následujících sálech je možno se seznámit se sérií obrazů / tisků /pořízených z filmu Mizení, které na základě zachycení světelných linií možno nahlížet jako 
plány pro  matematické příručky / jak autor sám uvádí…../  
Celou výstavu pak uzavírá „ červená místnost“, kde Carsten Nicolai  přetváří teorii „unaveného světla“, a bere tak v potaz fascinaci barvami a světlem. Termín unavené světlo, pochází původně z kosmologie a jedná se o termín, založený na jevu červeného posunu světla, který popisuje možnou teorii vzniku vesmíru.
Kromě teorie Edwina Hubbla o červeném posunu  světla, jenž dala podnět pro vznik teorie velkého třesku, vyvinul alternativní interpretaci tohoto světelného jevu v roce 1929 také Fritz Zwicky. Pro toho světlo uvolňuje energii úměrně ke vzdálenosti, kterou urazí, a tím „se unaví“.
 
Součástí tohoto projektu je  / v rámci festivalu Ostinato / rovněž  performance Carstena Nicolaie aka Alva Noto  / česká premiéra audiovizuálního projektu „Solaris“ 
Živý soundtrack ke zkrácené verzi filmu Solaris Andreje Tarkovského, který se uskuteční po vernisáži od 20.00 v českobudějovickém kině Kotva.
 
Existenciální sci-fi, které není třeba příliš představovat bylo natočené v roce 1972 (Andrej Tarkovski) podle stejnojmenného románu Stanisława Lema (1961). Film vypráví o posádce astronautů zkoumající planetu Solaris. Výchozí role pozorovatelů a pozorovaného se však nečekaně obrací, když samotná planeta začne zhmotňovat jejich vlastní minulost a utajované myšlenky.

Carsten Nikolai (Alva Noto) film  radikálně sestříhal (ze 165 na 80 minut) tak, aby jako podklad lépe vyhovoval živému hraní. Po odstranění dialogů a scén “navíc” tak z něj vyextrahoval především jeho výjimečnou vizuální působivost.