Čankišou a jejich zápisky z cest, II.

Čankišou jsou na cestách a tady je část z jejich deníčku:
 
10.7.
Máme za sebou první koncert. Jako jediná kapela jsme donutili místní tancovat. Díky Bohu, vydavateli, managerce a jejímu borcovi, našim matkám i otcům, dětem a jejich budoucím dětem... nepršelo! Což je fakt vzhledem k začínajícímu období dešťů vzácnost.

Během dopolední zvukovky se nás ujal místní herec japonského manga s iPadem v ruce místo čudlíků na mixpultu. Světla i aparát z Honkongu se fakt nezapřou. Hi-tech technologie nejsou jen součástí podia, ale i toalety na pokojích jsou zn. Panasonic.

Na střeše hotelu nás odpoledne přivítal nečekaně velký bazén. 300 x 300 m na nás osm bylo opravdu zbytečně moc. K bazénu vedla mrazivá promenáda v plavkách tělocvičnou skrz obraz Bruce Leeho promítaného na stěnu vodní tříště, obklopenou rozcvičujícími se kickboxerkami. Běhěm toho, co holky drtily lýtky boxerské pytle, my jsme skákali české bomby.

Naše první rozčarování je, že jsme nepřijeli do tropů, ale do klimatropů. Průměrná teplota v Kuala Lumpur je totiž asi 16 C a to díky všudypřítomné klimatizaci. Na recepci jsme si stěžovali na zimu a dostali jsme elektrická topítka jako boj proti klimatizaci.

Zatím si tady doslova debužírujeme. Večeře o několika chodech, ryby, jehněčí... Nudle i na snídani, takže nám za chvíli polezou i ušima. Pivo značky Skol super - great European heritage 9 % strong nám v místním prádelním počasíčku podlamuje kolena. Po vínu a tvrdým se tady slehla zem. Asi dostali z Ukrajiny echo.