Budou z našich dětí zombie závislé na internetu?

Čtyřicetiletý Brit David Bond má dvě docela malé děti. Nesnášejí procházky. Milují totiž filmy od Disneyho, milují iPad a milují hračky od Mattela. V momentě, kdy si David uvědomí, jak velký rozdíl je mezi jeho dětstvím stráveným venku na stromech a mezi dětstvím jeho dětí, které žijí přilepené na obrazovce, rozhodne se jednat. Pasuje sám sebe na marketingového ředitele přírody a rozjede masivní kampaň, jejímž cílem je dostat britské děti od obrazovek ven do přírody olizovat žáby. Film Projekt Příroda (Project Wild Thing) mapu-je, zda se mu jeho mile bláznivý projekt daří. A měli bychom nejspíš doufat, že daří, protože jak ukazuje další britský film Skutečnější než realita (InRealLife), generace mladých lidí, kteří vyrostli s chytrým telefonem v ruce, je skutečně tak trochu zvláštní. Dokumentaristka Beeban Kidron se zaměřila na několik Londýňanů ve věku od 15 do 19 let. Ryan je závislý na pornu a ve skutečném životě už, zdá se, není schopen najít dívku, která by odpovídala jeho sexuálním představám. Tobin nemůže přestat s konzolí xbox a má obavy, zda mu jeho časově náročný koníček nezabrání dostudovat matematiku na Oxfordu. Page by kvůli tomu, aby mohla být stále online na sociálních sítích, udělala téměř cokoliv. Tom už několik měsíců randí se svým přítelem Danem, má to jediný háček – zatím se neviděli naživo. Jejich vztah je ryze virtuální. Mají štěstí, že žijí v Evropě. V Číně už by totiž možná řada z nich skončila v centru, které léčí závislost na internetu. Ano, čtete správně. Čína je totiž první zemí, která prohlásila závislost na internetu za klinickou diagnózu. Dokument Závisláci na netu (Web Junkie) nám ukazuje prostředí pekingského odvykacího centra pro děti ve věku od 13 do 18 let. A není to žádná selanka. Mladíci, kteří jsou tak závislí na hraní online počítačových her, že nespí, nejedí a nemyjí se, jsou sem často rodiči dopraveni násilím (uspaní, nebo dokonce zdrogovaní). Tříměsíční odvykací léčba je inspirovaná armádním modelem – děti podstupují náročný fyzický výcvik, jsou pod neustálým dohledem, jejich cely jsou obehnané ploty. Možná opravdu raději vyžeňme děti ven.
 
text: Anna Batistová, doktorandka na Fakultě sociálních věd
 
Článek vyšel v příloze festivalu Jeden svět v časopise Respekt.