Botas 66: Důvěra v nový design

Botasky ožily. České kecky, jejichž největší slávu si pamatují jen ti starší z nás, se zjevují v novém. Mladí designéři Jan Kloss a Jakub Korous se postarali o to, že značka Botas není jen cosi z minulosti (na fotkách v galerii můžete vidět sérii Botas XCLNT). Jak se stane, že se boty přerodí v nové a jak vůbec komunikují mladí designeři a velká firma s tradicí? Na to všechno jsme se zeptali přímo návrhářů.
Nejdřív se prosím představte našim čtenářům.
Jakub: Studuju na VŠUP a dělám diplomovou práci v ateliéru grafického designu. Jinak pracuju jako grafik na volné noze.
Honza: Stejně jako Jakub jsem i já prošel ateliérem grafického designu a vizuální komunikace na pražské VŠUP, kterou jsem loni dokončil. V současné době pracuji na volné noze a kromě Botasu, s kterým jsme pro řadu lidí nejvíce spojeni, dělám na několika dalších zakázkách či vlastních projektech, jakým je například v současné době aktivita okolo fixed gear cyklistiky Pedal-projekt, který tvořím společně s kluky s kreativní skupiny Okolo a kamarádem Radkem Kubou.
Mimo grafický design se věnuji například fotografii či hudbě pod pseudonymem DJ Zerwox (No Requests!, The Kaos Bros).
 
SÍLA SPOLUPRÁCE
Jak jste se od práce grafiků dostali k botám?
Dostali jsme ve škole od profesora Rostislava Vaňka zadání zpracovat sportovní obuv. On často kromě klasických úkolů se zaměřením na grafický design zadává i takové, které přesahují do jiných oborů, a tím se nás snaží přimět přemýšlet o svém okolí a vidět věci v širších souvislostech. Často nepožaduje stoprocentní realizovatelnost, ale spíš nový pohled na věc ve snaze posunout dané téma někam dál, my jsme se ale tenkrát rozhodli, na rozdíl od většiny spolužáků, vzít produkt už ozkoušený a zaběhlý a na něm ukázat to, v čem může grafický design posunout produkt samotný a ukázat sílu užší spolupráce mezi výrobcem a designérem.
Dál už to bylo o zdravé drzosti, kdy jsme se ozvali Botasu a představili jim náš projekt. Vše zafungovalo líp, než jsme doufali, a mohli jsme se pustit do práce a pokusit se přes různá technická či materiálová omezení dostat k reálným výrobkům.
Jaká ta omezení byla?
To je různé, ale zpočátku to bylo rozhodně seznámení se s výrobkem a pochopení toho, jaký materiál je na jakou část vhodný, protože každá součást boty má u tohoto modelu konstrukční význam, takže víceméně nic nelze sundat, aniž by se bota rozpadla.
Třeba ten boční pruh, pro botasku tolik specifický, není jen manýra, ale překrývá šev. Další věcí, která návrhy omezuje, jsou samozřejmě finance. Materiály je potřeba odebírat v určitých objemech a nemůžeme si tedy dovolit vše, co bychom rádi. Stejně tak kampaně a veškerá propagace jsou řešeny spíše minimalisticky bez většího rozpočtu, s tím alespoň zpočátku pomohl Baťa. Na jednu stranu tento přístup může být někomu blízký, na stranu druhou se stále divíme, jak málo lidí, i třeba z našeho okolí, o tomto projektu vůbec ví.
A samozřejmě každý prodaný pár navíc znamená větší volnost při navrhování další kolekce. Čili omezení samozřejmě byla a jsou, ale naštěstí ne tak veliká, jak jsme se zpočátku obávali.
 
POSOUVÁNÍ IKONY
Co říkáte na Prestige?
Na školní projekt jsme si dokonce vybírali mezi botaskami a prestižkami, ale botasky nám připadají pro tuto věc vhodnější, i kvůli tomu, že byli v roce 2005 zařazeny mezi 100 českých designových ikon, a tudíž by mělo být obtížnejší je posunovat ještě někam dál.
Prestižky máme navíc spojené s trochu jiným typem lidí, než jaký byl nás prvotní zájem oslovit. I v té době chodilo poměrně dost lidí z řad designérů či architektů v našem okolí ve starých botaskách, nehledě na to, že i konstrukčně byly od počátku pro tuto věc lepší.
Pracujete tedy pro Botas i nadále?
Jsme v současné době výhradní designéři celého sublabelu Botas 66 a vpodstatě všech věcí okolo, což je běh na dlouhou trať snad v horizontu několika let, který nás ale baví a těšíme se na další spolupráci. Botas navíc nedělá jen tento model, ale daleko víc se zaměřuje třeba na potřeby pro zimní sporty, jako jsou brusle, boty na běžky apod.
Bdí nad vašimi návrhy ještě nějaká vyšší instance, která je schvaluje?
Jednáme přímo s generálním ředitelem, obchodním ředitelem a šéfem modelárny. Sejdeme se, ukážeme vzorky, společně je projdeme a většinou nám je řečeno "kluci, my dáme na vás".
Za což jsme samozřejmě vděčni a této svobody a především důvěry si vážíme a nebereme ji na lehkou váhu. Kdykoli přijdeme, není problém a jsou ochotni nám naslouchat víc, než jsme zpočátku čekali, za což samozřejmě děkujeme.
 
CHUDÁCI ŠPERKAŘI
Jak vidíte vztah Čechů a designu?
Mohlo by to být lepší. Chybí tady třeba galerie…a to je naše práce ještě celkem snadná a máme jí dost, ale je nám až líto třeba návrhářů šperků. Ti jsou v začarovaném kruhu, každý rok si vystaví svoje práce a ve finále si je od nich koupí třeba někdo, kdo navrhuje oblečení. Je to tu celé takové samo pro sebe. Spíš design pro designéry než běžnou populaci. Je smutné, že obory, na které se studuje šest let, mají jen malé uplatnění. A někdy je designu jakoby příliš mnoho. Třeba všechny ty zubní kartáčky se spoustou prvků a tvarů.

A přitom nejdražší je Curaprox, který je úplně rovný.

Ano, jednoduchost!

Na čem jiném ještě pracujete?
Věnujeme se hlavně vizuálním stylům firem, obalů na cédéčka či vinylové desky, zlomu magazínů či knih, designu skateboardů či snowboardů, webovým prezentacím, plakátům apod. Každý máme krom běžné práce i vlastní projekty a koníčky.
 
www.botas66.cz
www.zerwox.com
www.801030.com