„Kino a filmy se mohou stát skutečným uměním se všemi svými atributy, pokud se osvobodí z otěží filmového průmyslu,“ tardí organizátoři Cinemabrut Festivalu. Dnes to posoudíme na vlastní oči.
Snímky z francouzského Cinemabrut Festivalu a Big Brother Awards budou totiž vyzývat pražskou filmovou šeď na dnešní party v DOXu.
Cinemabrut Festival se od roku 2006 snaží v Mouans-Sartoux - malém městě nalézajícím se nedaleko Cannes ve Francouzské riviéře – nabídnout seriózní alternativu filmové produkci poháněné těžkopádným soukolím filmového průmyslu. Letos mezi 15. a 17. červencem proběhne již šestý ročník, kde dostanou možnost sejít se a veřejně exponovat svá díla filmaři, kteří se od srdce vyhýbají mocným produkčním společnostem.
Tyto filmy jsou samozřejmě k vidění i na internetu, pořadatelé jsou ovšem přesvědčeni o tom, že fyzický kontakt mezi tvůrcem a divákem je něco, bez čeho by film prostě přestal dýchat. Mezi vybrané filmy patří podomácku vyrobené krátké i delší snímky, které mohou diváckého poutníka překvapit, či okouzlit překračováním hranic kreativních ambicí, 3D animace a experimentu s možnostmi filmového média. Během tří dnů festivalu Cinema Brut se snoubí alternativní filmová produkce s vyzývavým šarmem řady perfomancí a roztodivnými zákoutími celého lesa, rostoucího ze zvuků DJ setů. Zakladatele festivalu Jérôme Thorel a Vincent Pompignoli přiletěli včera v noci do Prahy, aby vyzvali na dnešní party v DOXU šeď pražské filmové produkce na steč!
Jérôme a Vincent ovšem přípravu neodbyli a vyzbrojili se dalším filmovým výběrem, tentokrát z francouzské mutace Big Brother Awards. Od roku 1998, kdy proběhlo první vyhlášení orwellovské ceny Velkého bratra, uběhlo již 13 let. Od té doby se těmto „cenám“ daří pojmenovat a zahanbit (name and shame) všechny politiky, soukromé společnosti, veřejné figuríny, lobby ve výrobním průmyslu, kteří bojují za politiku poháněnou monitoringem a přísným dohledem nad běžným občanem. K tomuto účelem tyto subjekty vyrábějí a prosazují čím dál tím více sofistikovanější technologie ve veřejném prostoru a tím bez servítků útočí na základní svobody a práva soukromí jednotlivců. Za posledních třináct let tato příjemně aktivistická francouzská aktivita nalezla svou tvář v dalších patnácti zemích, mezi které patří i naše domovina. Česká veřejnost by tak již mohla z minulých let znát alespoň podobu „ironických“ cen, předávaných jednotlivými odborníky ve svém oboru.
To, co ovšem ještě Praha neviděla, je speciální výběr experimentálních videí, který nesmlouvavě bere pod krkem závislost našich „demokratických“ společností na politikách veřejné distribuce strachu mezi občany, který je živnou půdou pro přijímání ideologií prosazujících zavádění globálních systémů dohledu nad naším soukromím.
Dnes večer v Biografu velkého bratra na Party proti šedi!