Atributy současného umění okem kurátora Jana Čejky

Jan Čejka vede vlastní virtuální galerii J°CEJKA GALLERY, která kolem sebe sdružuje mladé talenty z pražské Akademie výtvarných umění. Na konci léta uspořádal výstavu „Atribut“ v prostorách kampusu FF UK, Hybernské 4. Výstava to byla úspěšná a vznesla otázku – jaké jsou atributy současného umění? Honza nám na ní odpověděl…
 
Jak se ti podařilo dát dohromady mladé umělce a společně je vystavit na „Atributu“?
Velké díky za to patří Kláře Sedlo, se kterou jsem ještě před galerií pořádal několik drobných výstav. Ona mě v podstatě přivedla mezi lidi z Akademie a seznámila mě třeba s Kateřinou Čápovou, která je fantastickou a přitom neobjevenou malířkou. Pak už to bylo jen o vytvoření kolektivu, který se bude vzájemně podporovat v tom, co dělá. S nadsázkou se dá říct, že jsme až taková umělecká skupina. Teď se chci ale s kamennými prostory posunout zas o kus dál, a tak se už rozhlížím i po starších autorech. Začíná mě zajímat i abstrakce a socha. Někdy v zimě by snad vše mělo být připravené.   
 
Každý autor má jistě své typické znaky a témata. Ty jsi spojil nejmladší generaci umělců. Je zde nějaký atribut, který je váže k sobě?
Toho je víc. Jsou nastupující generací a všichni se vážou k AVU*. Také respektují výtvarnou tradici a všichni vědí, co chtějí. Jejich rozhodnost je na výstavě hodně znát, protože např. na ní prezentuji některá díla, která třeba nejsou technicky dokonalá, ale je v nich znát velký progres a píle, která v dnešní době není u mladých tolik obvyklá.
 
Vědí umělci, jaké atributy jejich tvorba nese? Nebo to je to spíš práce pro tebe, galeristu?
Je to práce nás všech, včetně návštěvníků. Umělec do díla promítá nějaký svůj smysl a návštěvník v díle zas reflektuje své zkušenosti. Každý z nás vidí trochu jinou skupinu atributů. Proto jsem se i snažil, na konkrétní Atributy co nejméně upozorňovat, abych návštěvníkům příliš nediktoval, co si mají myslet. Název výstavy byl obecně Atribut, popisky od děl byly oddáleny a doplňující informace byly schované ve skriptech. Na druhou stranu je pěkné o autorech návštěvníkům něco více sdělit, takže ve skriptech u děl bylo možno najít kromě CV a ceníku i hlavní atributy, které jsem s umělci dával dohromady.
 
Jaké atributy ale vlastně definují umění?
Nemyslím si, že na to někdo dokáže odpovědět, protože každý od umění očekává něco jiného. Někdo kupuje umění podle osobností, někomu zas jde o prožitek z díla a autor pro něho není důležitý. Zajímavé je se spíš ptát, kdy je něco uměním. Myslím si, že v tom hraje hodně velkou roli originalita a dobový kontext, který na nás má ať přímý, nebo nepřímý vliv. Samotné atributy jsou pak pro umění důležité kunsthistoricky. Kvůli nim dokážeme rozlišovat autory i umělecké epochy.  
 
Umění se mění, vyvíjí. Dokázal bys popsat, jaké atributy mělo české výtvarné umění před deseti lety a jaké má dnes?
Za mě je to určitě ta píle. Umění se podle mě vyvíjí tak, že jedny atributy jsou nahrazené jinými, na které si postupně zvykneme, a tak je zas nahradíme dalšími. Mám pocit, že dnes se dává až příliš velký důraz na individualitu umělce a chybí tu něco, co by ji formovalo. Něco co by té individualitě dalo nástroje, kterými by se mohla vyjadřovat. Osobně si myslím, že by se většina mladých z AVU na ni před deseti, patnácti lety ani nedostala, nebo by tam nevydržela. Neříkám, že je to špatně, to ukáže čas, ale je dobré uspořádat výstavu, která současný stav reflektuje a přiměje o něm návštěvníka přemýšlet.

 
*pozn. Na „Atributu“ vystavovali Petr Bardaševský / Kateřina Čápová, Lenka Falušiová / Tomáš Honz / Ivana Mrázková / Klára Sedlo / Leoš Suchan / Karolína Šulcová

 
J°CEJKA GALLERY : http://jancejka.com/ / https://www.facebook.com/jcejka.gallery/
Na stránkách galerie jsou informace o programu, ale i práce jednotlivých umělců. Momentálně s nimi Honza pracuje na krátkých příbězích, které přiblíží divákům vznik díla a zajímavosti ze života autorů.