Jsou režiséři, kteří se snaží o vlastní poetiku, vlastní tempo, vlastní přístup k pravidlům řemesla.
Taiwanská star Hou Hsiao-Hsien je jedním z nich. Jeho nový film o krásné dívce s povolením zabíjet některé lidi nadchnul (Zlatá palma z Cannes, nadšená recenzentka Indiewire), jiné moc nebaví (během tiskové projekce v Praze část novinářů uprchla, jeden redaktor usnul).
Čím je takový rozpal způsoben? Je to skutečně tak divný film s tak divným tempem?
Ano, je.
Rychlost filmu se extrémně mění - dlouhé záběry na krajinu střídají ostré akční scény (kdy krásná dívka skáče po střechách jako Široko z Rychlých šípů a beze zbraně přemůže partu s meči). Ale ty záběry jsou opravdu dloouhé a místy není moc jasné, proč zrovna teď koukáme na břízy před běžnou oblačností. Nejasností je tu víc a občas si člověk musí ukrutně lámat hlavu, proč tenhle pán běží tamhle a proč tuten chce zabít tamtoho. Vedlejších příběhů je vícero a protože je to vizuálně místy guláš, ke konci je film už poněkud zmatený.
Čímž mu neberu klady - zejména vizuální stránku. Kostýmy jsou skutečně nádherné a pokud máte vztah k textilu, mohl by vás film uhranout už jen tím, co nosí postavy obého pohaví na sobě - látky lehké jako dech, pohádkové pláště atakdále. Plus interiéry paláců se všelijakými povlávajícími nádhernými závěsy a textilními zástěnami. Ranní slunce na střeše krásné dřevěné budovy. Tohle je to, čím film vyniká a co spolu s elegancí bojovníků a krásou hlavní hrdinky (Qi Shu) i toho, koho má zabít (Chen Chang) může diváka okouzlit. Muselo to dát děsně práce a oči jsou místy skutečně okouzleny. Stran náplně je to ovšem poněkud infanilní snímek, dějová linie jsou spíše takové dětské příběhy - ale je to v podstatě akční film, i když superpomalý, takže to vlastně sedí.
Pokud budeme snímek Assassin brát jako sérii atraktivních obrazů a ladných pohybů prodchnutých exotickými prvky, je to asi vcelku fajn počin.
ASSASSIN
Režie: Hou Hsiao-Hsien
Délka: 105 min
Premiéra: 9.6. 2016