Vašek Pišoft vyrábí ručně kapesní zápisníky, notýsky, sešity a diáře různých provedení a velikostí v knihařské dílně Skoba na Žižkově. Ve Skobě používají ekologický papír a pro potahy obálek recyklované materiály, které získávají ze starého oblečení, igelitových tašek, ale také knih a časopisů. Používají tradiční, k životnímu prostředí šetrné postupy inspirované západní i východní tradicí. Co si myslí Vašek Pišoft o módě a stylu, jak nejraději pracuje a v čem a jak bojuje proti šedi?
Vaše definice módy a stylu?
Musím se přiznat, že o takové definici přemýšlím poprvé. Líbí se mi, když jsou lidé sami sebou i v tom, jak se oblékají. Což může znamenat, že žádný styl na první pohled nemají. A tím nemyslím šedé pláště v ranní tramvaji, ale spíše neochotu se zabývat tím, jak vypadám. Mám rád styl, který nepotřebuje zrcadlo.
Já sám si na sebe nejraději beru to, v čem můžu i pracovat. Když jsem na střední škole maloval, měl jsem spoustu oblečení umazaného od barev – přes naléhání rodičů jsem obrazy maloval v tom, co jsem měl zrovna na sobě. To se nezměnilo, a proto jsem si svoje poslední kalhoty na běžné nošení vybral v obchodě s pracovními pomůckami. Na cedulce stálo luxusní montérky, a luxusní opravdu jsou!
Co máte nejraději na své práci?
Napětí mezi tvůrčí svobodou a praktickými požadavky, které plynou z povahy užitého umění. Realita sama pro život nestačí, ale je to dobrá kotva pro ty, kteří mají (stejně jako já) sklon zírat na horizont a snít o tom, co všechno za ním asi je. Jinými slovy, i když budeme v dílně realizovat hodně divné nápady, musíme vyrobit něco, do čeho se dobře píše nebo kreslí.
Taky mám velkou radost, když SKOBA spojuje nejenom složky papíru, ale také lidi a má díky tomu přesah za hranice knihařské dílny. Podařilo se nám to s benefiční edicí Homeless Edition, která vznikla ve spolupráci se sociálním podnikem Pragulic. V rámci této edice vyrábíme diáře ze starých knih a časopisů, které na ulici zachraňuje bezdomovec Honza B. Část zisku z prodeje míří zpátky za Honzou a Pragulicem.
Jak si dobíjíte baterky?
Odjedu s rodinou na Šumavu, kde jsme na chatě, která nemá elektřinu, vodu, natož wifi. Nepracuji, nic kromě dřeva do kamen nevyrábím a prostě jsem jenom s těmi, které mám rád.
Co vás zaručeně potěší?
Je toho kopa: opravdové setkání s druhým člověkem na prvním místě, pak vlněné ponožky, horský potok, rychlá jízda, čerstvý vítr, španělská šunka, siesta u krbu…
Co děláte proti šedi?
Připadá mi, že šeď není stav světa, ale naší mysli: věci se noří do šedi hlavně proto, že ztrácíme schopnost vidět, jak barevné ve skutečnosti jsou. Snažím se zůstat pokud možno bdělý a nezabydlet se příliš ve svých představách a postojích. Teplé ponožky jsou fajn, ale klobásové pohodlí je zaručeně ten nejlepší způsob, jak dát světu i sobě další šedý nátěr. A to bych opravdu nerad.
http://www.iskoba.cz/