Anketa o módě a stylu: Operní režisérka Veronika Loulová

Operní režisérka Veronika Loulová stojí za projektem Run OpeRun, který si dává za cíl bořit mýty o opeře jako náročném žánru vyšší kultury. V září 2016 na Letné u metronomu uvedla Mozartovu Kouzelnou flétnu. Open-air opery, kde slaňoval Papageno za svou Papagenou po zdi pomníku, se účastnilo přes 2 000 diváků. V současné době připravuje novou premiéru v prostoru Venuše ve Švehlovce, kde uvede 2. června Figarovu svatbu. Opět netradičně, tentokrát jako Thriller.

Vaše definice módy a stylu?

Asi neřeknu nic moc novýho ale móda podle mě odráží vnímání krásy a hodnot ve společnosti, styl naopak odhaluje jednotlivce, přičemž může a nemusí módě podléhat. Myslím, že styl je hodně o tom, co chcete svému okolí na první pohled říct. Vůbec neberu argument, že jste povrchní pokud řešíte, co kdo má na sobě, pokud jste empatický a lidi vás zajímaj, řešíte to, co chce člověk svým zevnějškem sdělit. Já osobně jsem žena mnoha stylů, každý den mám chuť “říct” o sobě něco jiného, což je trochu problém, když nemáte doma šatník o velikosti bytu. Někdy mám pocit, že jsem uplnej blázen kolik mám oblečení, ale za chvilku už se ujišťuju, jak jsem dobrá sběratelka a zachovávám skvosty pro další generace.

Co máte nejraději na své práci?

Nejradši mám proces tvoření v hlavě uplně na začátku a pak až ten pocit po premiéře bez ohledu na to, jak dopadla. Ten kus práce mezitím je prostě práce, ne že by mě nebavila, ale moc nepřemýšlíte, jestli vás to baví, nebo ne, prostě to děláte, protože to tak má být. Vždycky když se po premiéře podívám na ten kus práce který jsme s celým týmem udělali a na kus života, který jsme si při přípravě odžili chápu, co to znamená posunout se dál a to mám ráda. Pocity po premiéře jsou znovunabíjející, to vám asi potvrdí každý kdo to zažil, naopak nejnepříjemnější je premiéra, teda určitě pro režiséra. Představte si, že s někým půl roku něco připravujete, držíte se a jdete až na úplný dno lidských sil, aby bylo všechno perfektní a v úplně nejdůležitějším momentě tam s nima nejste a nemůžete jim nijak pomoc ani nic ovlivnit. V tu chvíli jen trnete a v duchu vysíláte všechny své zbylé síli těm, na kterých to v tu chvíli stojí. 

Jak si dobíjíte baterky?

Blbostma. Miluju koukání na seriály, čtení časopisů pro ženy a i třeba nakupování kýčovitejch věcí. Možná je to tím, jak pracuju s tzv. “vysokou” kulturou, potřebuju si pak od toho “intelektuálna” odpočinout. Výborně se cítím, když ležím večer vedle svého partnera, který čte dějiny krásy od Eca a já koukám na hodně pitomej seriál. .

Co děláte proti šedi?

Snažim se dělat to, co umím nejlíp. Operu. Hledám tvůrce, kteří uprostřed šedi září, dávám je dohromady a vznikají tak unikátní díla, které jdou přímo výbuchem barev proti šedi.