Anketa o módě a stylu: Výtvarnice Markéta Jinochová

Jaká je tvoje definice módy a stylu?
Tak nad tím se musím chvíli zamyslet... No, nosím vlastně samé pohodlné oblečení, často klidně o několik čísel větší. Miluju černou, šedou a bílou, barev si díky svojí práci užívám dost. Čím jednodušší ty věci jsou, tím lepší, nic mě nesmí omezovat v pohybu. Proto nenosím podpatky a nebo kabelky na lokti. Taky bych řekla, že je můj styl definovaný kvalitou materiálů, protože vyhledávám přírodní materiály, jako je bavlna, kašmír, vlna. Jsou příjemné a dlouho vydrží, což je bezva, nakupování oblečení mě nebaví. V poslední době se snažím pořizovat věci hlavně od českých návrhářů, tím pádem mám ke svému šatníku dost osobní vztah. Jo a miluju secondhandy.
 
Co máš nejraději na své práci? 
Ten klid, který celý proces vyžaduje. Taky kvituju s povděkem, že na mě neřve žádný přiblblý šéf, nikdo si na mně neléčí mindráky, nemusím slibovat nemožné, neplním “góly”, netvořím tabulky. Tohle všechno už je za mnou. Naštěstí. Taky mám moc ráda, že inspirace přichází prakticky odkudkoliv, jen záleží, jestli mám zrovna správně otevřené oči. Moje práce je časově náročná, ale hravá. To je docela milé spojení.
 
Jak si dobíjíš baterky? 
Sportem. Pohyb je velká satisfakce za prosezené hodiny nad papírem a před počítačem. Ale musí to být sport, kde jsem jen “sama se sebou”, to znamená třeba dlouhý běh, plavání, jóga... Nezvládám sporty v kolektivu. To mi nejde. A když už nechci být sama, mám malou partu opravdu dobrých přátel, se kterými občas zajdu na víno a něco výborného k snědku.
 
Co tě zaručeně potěší?Výlet. Miluju výlety a je jedno, jestli je to výlet do Českého ráje nebo cesta do Vietnamu. Jakékoliv přesuny mě baví, takže když je čas a jede se na výlet, jsem šťastná. Plus navíc je, když můžu řídit. Jsem nesmírně spokojená řidička. A když není čas někam odjet, vždycky na mě zabere dobré jídlo a pití.
 
Co děláš proti šedi? Pořád něco, řekla bych. Nudu neznám, a vůbec celý náš život, který s manželem vedem, je všechno, jenom ne šedivý. V podstatě nezapadáme do obecných tabulek, poprvé a naposledy jsme do nich zapadli ve chvíli, kdy jsme uzavřeli manželství. Od té doby děláme rodičům už jen samé starosti. Žádná hypotéka, žádné děti, oba na volné noze... To jsme celí my.
 

Autorčin blog: http://netrpeliva.blogspot.cz/
Více o ní najdete zde: http://www.fler.cz/myyna