Anatomie stylu, díl 22. - Skejťáci v ČSSR

I v komunistickym Československu se skejtovalo a utvářel se tábor stoupenců se specifickými vizuálními znaky. 
 
Navzdory tuhýmu socialismu se ježdění na prkýnku dařilo i u nás. V běhu času se utvořil okruh desítek jezdců a fanoušků, který šedivýmu okolí chtěli taky svou vizualizací ukázat, kam se řadí. Vzhledem k železný oponě šlo o styl značně svéráznej, z dnešního pohledu poněkud komickej a improvizace stála na prvním místě…
 
První zmínky o skateboardingu se do někdejšího Československa dostávají zhruba v polovině 70. let. Ze Západu se dovážejí časopisy o skateboardingu (k prvním propagátorům se řadí například bratři Formanové) a rychle se objevují tací, kteří si vyrábějí prkna sami.
 
Jezdí se hlavně z kopce, k oblíbeným místům se řadí kupříkladu pražskej Strahov, Žacléř (nájezd z prken zakončený radiusem), Karlovy Vary (do poloviny osmdesátek se jezdilo ve vypuštěném bazénu) či rozestavěná dálnice z Prahy na Dobříš.
 
Už v roce 1978 se konají první závody, dalším přelomovým momentem v historii českoslovsnkého skateboardingu je U-rampa na Strahově postavená v roce 1980. Skutečný rozmach skateboardingu u nás nastává po revoluci, od začátku devadesátých let se nejlepší světoví skateboardisté scházejí každoročně na pražské Štvanici v rámci Mystic Skate Cupu.
 
Shodou okolností o tom všem vyšla i překvapivá knížka Prkýnka na maso jsme uřízli, který svý dobrý jméno propůjčil výtečnej web Skaterock.cz.
Style Surfin’ se zmiňoval o skejtování taky tady: www.stylesurfin.cz/post/49002243392/stylotvarni-skejtaci