Anatomie stylu, bonus: Na cestě s beatniky

Po stopách literátů a tuláků hnutí Beat Generation, kteří zanechali nesmazatelnou stopu nejen v americkým kulturním prostředí, ale taky v americký krajině.
SAN FRANCISCO
Je velikánskej rozdíl mezi „beaty“ a „beatniky“. Zatímco do první kategorie spadají aktivní literáti, jakými byl Jack Kerouac, Allen Ginsberg, William Burroughs a desítky dalších, ta druhá označuje jejich kavárenský napodobitele. Šlo převážně o studentskou mládež, kterou spíše než literární tvorba zajímal správný outfit (kostěný brýle, roláky, kostkovaný košile) a družný popíjení. V roce 1958 si sanfranciský novinář Herb Caen povšiml, že velmi podobně oblékaná a chovající se mládež se schází v barech čtvrti North Beach. Nazval je posměšně beatniky a je historicky známý fakt, že ho inspirovala ruská družice Sputnik.

Méně se ví, že hlavní postava Beat Generation Jack Kerouac svý fanoušky, beatniky, bytostně nenáviděl… Sanfranciská čtvrť byla na přelomu padesátých a šedesátých let centrem veškerýho kulturního dění a její význam přesáhl hranice města. Ve druhé polovině šestého desetiletí se většina beatniků však přesunula za levnějšími nájmy do oblasti ulic Height a Ashbury (a mediálně se změnila v „hippies“). Čtvrť North Beach degradovala na významnou turistickou atrakci. K těm největším se řadí knihkupectví City Lights spisovatele Lawrence Ferlinghettiho. Tato někdejší beatnická bašta přežila dodnes. 
DAVENPORT

Davenport je malý městečko ve státě Iowa, který je v Americe synonymem pro venkov. Toto spojení se prolíná i americkou popkulturou – pokud má nějaká filmová postava kupříkladu symbolizovat milýho „vidláka“, pak zaručeně pochází z Iowy (jako Radar ze seriálu M.A.S.H.). Unijní stát se rovněž nalézá zhruba napůl cesty napříč Amerikou z jednoho pobřeží ke druhýmu. Při svých toulkách sem zavítal taky spisovatel Jack Kerouac, který Iowou procestoval ve druhý polovině čtyřicátých let. Déle se zdržel ve městě Davenport, které zmínil i ve svým nejslavnějším románu Na cestě.

Popsal ho jako farmářské město, které je cítit po pilinách a kde na něj všichni podezřívavě civějí. To rozhodně nebylo překážkou k opakované návštěvě místních pohostinství, z nichž nejvíc si oblíbil kavárnu na autobusovém nádraží. Zejména pak kvůli tamější servírce, která na něj s podezřením rozhodně nezírala. Dnes je Davenport zhruba stotisícové město, který se úspěšně rozvíjí a časopis Forbes jej dokonce vyhodnotil jako cenově nejdostupnější z atraktivních amerických lokalit. Ve městě se kříží dvě celostátní dálnice a turismus podporuje rovněž výhodná poloha na malebným Mississippi.
TANGER

Až do roku 1956 bylo druhý největší město v Maroku mezinárodní zónou pod správou USA a několika evropských států. Chaos v dělbě moci způsobil, že Tanger se stal učiněnou laboratoří hříchu. Ve městě zkvétala prostituce, uchylovali se tam hédonisti, umělci, ale i světoběžníci skrývající se před spravedlností. V padesátých letech tu po čtyři roky pobýval také William Burroughs. V Tangeru dokonce napsal svůj hlavní román Nahý oběd. Další beatnici jako Allen Ginsberg, Gregory Corso či Jack Kerouac ho často navštěvovali. Jejich průvodce městem a symbolem uměleckého života v Tangeru byl však americký spisovatel a skladatel Paul Bowles, který tu prožil více než padesát let. 

K nejoblíbenějším beatnickým podnikům patřily kavárny Café de Paris a Gran Café, který dodnes fungují a nabízejí pěkný výhled na dění ve městě. Zatímco v té první se návštěvník výtečně zabaví sledováním ne příliš ukázněných marockých řidičů, druhá naskýtá pohled na kotviště zámořských parníků. Obří parníky co chvíli „vyplivnou“ stovky pasažérů, kteří se vrhají do obchodů se suvenýry, vykoupí všechno zboží a za pár hodin zase mizí v útrobách lodi – stále tentýž příběh, jak jej před padesáti lety popisoval i Bowles. Jinak se dříve špinavý, smrdutý město změnilo k nepoznání… 
BIG SUR

Oblast Big Sur patří na západním americkém pobřeží k těm nejhezčím a nejnavštěvovanějším. Táhne se na jih od San Franciska a uklidňující krajinu s výhledem na burácející Pacifik si v minulosti oblíbilo značné množství spisovatelů. Patřil k nim i Jack Kerouac, který svý zážitky z pobytu v Big Sur vypsal do stejnojmennýho románu. Pobýval v komunitní usedlosti Brixby Canyon, kde mu spisovatel Lawrence Ferlinghetti zapůjčil svou chatku. Šlo o malou parcelku v kaňonu, který přeťal ohromný most a skupina umělců ze San Franciska jej zakoupila od původního vlastníka. Ten měl v území prosperující restauraci a hotel, ale po dostavbě novýho dálničního mostu ztratila původní cesta kaňonem význam. Restauratér záhy zkrachoval a milerád území umělcům přenechal.

V době, kdy se tam vypravil Kerouac, byl Brixby Canyon vylidněnou oblastí. Slavný spisovatel toužil v  Big Suru nalézt klid na meditaci a zkoušel abstinovat. Ne úplně se mu to dařilo, svý boje s démonem alkoholu krásně popsal v knize Big Sur. Do Big Suru dnes míří nejen nadšenci do americký literatury (a do Beat Generation obzvlášť – žil tu například i Richard Brautigan nebo Hunter S. Thompson). Milovníci surfingu totiž tvrdí, že právě v oblasti Big Sur jsou ty nejlepší, nejvyšší a nejdivočejší vlny na světě. 
DENVER

Přirozenými centry Beat Generation byla města San Francisco a New York – kulturní křižovatky nejen Spojených států. Důležitou zastávkou beatniků byl taky coloradský Denver.

Neal Cassady prožil v Denveru se svým otcem-alkoholikem své dětství a dospívání. Životní Kerouacův vzor a hrdina řady jeho románů vyrůstal v jedný z nejchudších čtvrtí a živil se krádežemi aut. Pobyt v polepšovně však v případě Cassadyho naplnil svůj smysl. Za branami ústavu se Cassady proměnil ve vášnivýho čtenáře, později se oženil a přestěhoval do New Yorku, kde se seznámil s Ginsbergem a Kerouacem. Pro oba byl svým opravdovým životem stěžejní inspirací. Dnešní Denver platí za výchozí zastávku do Skalistých hor, který dotvářej nádherný panorama města. Míří sem hlavně milovníci zimních sportů, kteří dále pokračují třeba do vyhlášených resortů jako Boulder či Aspen. Prosperita města, kterou Cassady nemohl zažít, nastala v souvislosti s těžbou nerostů ve Skalistých horách zejména v sedmdesátých letech. Vzestup Denveru zaznamenala kupříkladu televizní soap opera Dynastie.
LOWELL

Čím byl pro Cassadyho coloradskej Denver, to pro Kerouaca znamenal Lowell. Je to město, kde se slavný spisovatel narodil, prožil značnou část dětství i dospívání a také tu lze nalézt jeho náhrobní kámen. Z něj je oblíbené poutní místo, obdivovatelé tu pokládají čerstvé květiny, láhve vína a svý básně a jiný literární pokusy. Lowell je zhruba statisícovým městem ve státě Massachusetts, o kterým se v amerických čítankách učí, že právě tady začala průmyslová revoluce. Na budování průmyslu ve Spojených státech upozorňuje hromada historických památek sestávajících převážně z budov bývalých textilních továren. Sám Kerouac psal, že se narodil ve městě, kterýmu dominují „továrničky z červených cihlel a řeka“.

Centrum města tvoří Kearney Square a poblíž náměstí se nachází velký Kerouacův pomník. Zbudovali jej koncem osmdesátých let a podle mnohých je to jeden z nejpodivnějších památníků ve Spojených státech. Tvoří ho osm trojstranných sloupů z mramoru ukrytých v malym městskym parku. Do sloupů jsou vyryty pasáže z rozličných Kerouacových děl. Vášnivýho fanouška Jacka Kerouaca rovněž potěší, že ve městě pořád stojí střední škola, kde na něj vzpomínají jako na vzorňáka, oblíbená knihovna, ale i čínská restaurace, kam se chodilo na rodinný večeře.
NEW YORK

Beatové a beatnici se shromažďovali především na dvou adresách, a to sanfranciský North Beach a newyorský Greenwich Village. Oblíbená „Village“ v padesátých letech zdaleka nebyla předraženým skanzenem jako dneska, ale čtvrť, která se v kulturním světě pyšnila výsostným postavením. Území v jižní části Manhattanu je doslova napěchovaný památečními místy na hnutí Beat Generation. Leckterý z nich, jako třeba známé Gaslight Café, který bylo centrem básnických přednášek, dávno neexistují. Jiný místa jako proslavený hotel Chelsea, kde Jack Kerouac napsal beatnickou bibli Na cestě, naopak dnes patří mezi nejproslavenější newyorský hotely.

Životopisec „zbité“ generace Ann Chartersová ze všech newyorských adres, který se spojují s hnutím Beat Generation, upozorňuje na novinový stánek na Broadwayi (v místech křížené se západní 66. ulicí). I ten dodnes stojí a 5. září krátce roku 1957 po půlnoci se u něj údajně zastavil Jack Kerouac se svou přítelkyní Joyce Johnson. Zakoupil si čerstvý vydání newyorských Timesů, kde vyšla nadšená recenze na jeho román Na cestě. Druhej den ráno se probudil z kocoviny jako největší literární senzace celý Ameriky. 
MOUNT TAMALPAIS

Hornatá oblast Marin County se rozkládá na druhý straně sanfranciskýho Golden Gate Bridge. Bydlí tu zbohatlí hippies, umělci a hollywoodští exektivci, je tam i nechvalně proslulá vězeňská pevnost San Quentin. Marin se může pyšnit jednou z nejkrásnějších přírodních scenérií na západním pobřeží Spojených států. K dominantám se řadí hora Mount Tamalpais. V minulosti šlo o památný indiánské místo, a to bylo i důvodem, proč se ji roku 1953 vypravili zdolat Jack Kerouac s Gary Snyderem. Krkolomný výšlap byl vyvrcholením třídenního rozlučkovýho mejdanu, který předcházel Snyderově odjezdu z Kalifornie. Kerouac celý večírek a následné dobrodružství na Mount Tamalpais pečlivě zdokumentoval v novele Dharmovi tuláci. Snyder měl na Kerouaca nemalý vliv a stal se i hlavním hrdinou knihy. Magie hory Mount Tamalpais se projevila rovněž v sedmdesátých letech, kdy adrenalinoví nadšenci na jejích svazích absolvovali první jízdy na horských kolech. Právě Mount Tamalpais se považuje za rodiště horských kol, na místních trailech se jezdí dodnes a jsou zárukou neskutečných zážitků. 
MEXICO CITY

Mexiko během padesátých let beatové spisovatele přitahovalo až s magnetickými účinky. Utíkali sem za osvícením, před materialistickou Amerikou, leckteří i před zákonem. Jako v případě Williama Burroughse, který do chudé země na jih od Spojených států utekl kvůli kšeftování s trávou. V hříšným Mexico City však slavný spisovatel klid rozhodně nenašel. Během jedný z četných pitek v baru při údajný hře na Viléma Tella nešťastně zastřelil manželku. K nechvalnýmu incidentu došlo v bytě nad Bounty Barem, kde se potkávali američtí beatnici. Na týhle adrese se dnes nachází restaurace Krika’s. Zájemci ji najdou ve čtvrti Roma a stejně tak řadu jiných míst, který pamatují řádění beatniků. Náměstí Plaza Luis Orizaba bylo mezi beatniky proslulé nejen svými kavárnami a bary, ale taky jako adresa, kde šlo zaručeně koupit trávu a herák. Zkraje padesátých let tu zevloval i Jack Kerouac, jeho objektem zájmu byl však (vyjma alkoholu) zejména morfin.
 
Další oblíbenou zastávkou Jacka Kerouaca pak byla čtvrť červených luceren La Laquanilla, která svýmu účelu slouží dodnes a turisté by tu měli být na pozoru. Naopak svou pověst si vylepšila Plaza Garibaldi. Někdejší neřestný náměstíčko se proměnilo v pouliční trh s uměním a dárkovými předměty.   
 
http://www.stylesurfin.cz
 
ilustraci dává k dispozici na flickru Nate Bolt.