1. týden hudebních tipů Martina Synka

První polovina letních prázdnin je již bezmilostně za námi. Venku se střídají tropická vedra s chladem a deštěm. A zde je první díl nového seriálu, který bude vycházet na protisedi.cz; blogger Martin Synek každý týden představí tři písně, jež mu budou průvodcem po následujících sedm dní. Dnešní úvodní článek bude obsahovat skladby, které mají všechny něco společného, a to atmosféru nočního města, v jehož vzduchu je cítit svoboda. Města, které projíždíte autem se svými přáteli – nebo naopak procházíte sami s kapucí na hlavě.

1) První místo si bezesporu zaslouží britští The Smiths. I přes to, že tato kapela existovala pouze pět let (1982 až 1985), dokázala se nezapomenutelně vtisknout do hudebních dějin, položit základy indie rocku a ovlivnit nespočet dalších významných (nejen) ostrovních interpretů. Hudba The Smiths vyniká především výjímečnými a originálními texty, které mají nádech poezie; mísí se v nich literatura, společenské problémy (násilí, znásilňování...), problémy jedince jako takového, politika, boj za práva zvířat... Většina z nich pak pochází z rukopisu fascinující osobnosti; zapřísáhlého vegana, ochránce zvířat, politického aktivisty, výstředního intelektuála, údajného asexuála, svérázného textaře a v neposlední řadě pak znalce populární hudby, Morrisseye. Dalším výrazným prvkem The Smiths je pak jejich typický osmdesátkový zvuk, který se zdá tak jednoduchý a přirozený, na tom nese veliký díl také druhý významný představitel této kapely, a to kytarista, skladatel a zpěvák Johnny Marr. A já tu teď pro vás mám skladbu There is A Light That Never Goes out, jež pochází ze třetího studiového alba (The Queen Is Dead) této hudební formace z Manchesteru. Kdyby nebyli The Smiths, dost možná by později nevznikli v tom samém městě ani Oasis. A ještě něco, pod There is A Light That Never Goes out jsou podepsaní oba výše zmiňovaní. https://youtu.be/n-cD4oLk_D0

2) Dalším mým tipem pro toulky nočním městem je skladba s příhodným názvem, a to Midnight City od francouzské elektronické hudební formace M83 – jejich hudba je často využívána do filmů a trailerů; dodává jim totiž tu energičnost, pompéznost a skvěle podkresluje všelijaké hrdinské činy. Projekt M83 byl pojmenován podle galaxie Messier 83 a vznikl v roce 2001. Kapela vydala prozatím šest studiových alb a několik významných remixů, mezi ty nejznámější patří remix The Pioneers od Bloc Party, který zazněl kupříkladu ve filmu Zbav se svých miláčků; snímek pojednává o prapočátcích beatnické generace. Text výše žmiňované písně Midnight City není nijak extra hloubavý, avšak hudební stránka tu noční atmosféru celou bez problémů dobarvuje. https://youtu.be/dX3k_QDnzHE

3) A poslední. Dlouho jsem si nemohl najít cestu k Davidu Bowiemu a celému ujetému Glam rocku, až nakonec mě pak k Bowiemu zavedla píseň Heroes z jeho dvanáctého studiového alba Heroes. Neustále zářící hvězdu Davida Bowieho s dvěmi barvami očí snad nemusím nijak představovat. Možná však skladbu Heroes. Ta totiž zazněla ve dvou fascinujících filmech; My děti ze stanice ZOO, ten byl natočen podle reportážní knihy o adolescentních feťácích v Berlíně. A potom ve filmu Charlieho malá tajemství (Ten, kdo stojí v koutě), v tomto snímku, který je rovněž natočen dle knižní předlohy (autor knihy i režisér je tatéž osoba), se píseň Heroes dokonce rozeznívá ve chvíli, kdy jedou tři studenti svým pick-upem v tunelu a užívají si toho jednoho nekonečného okamžiku, který bude jednou jen vzpomínkou – ale teď je věčný. https://youtu.be/jBuwC4VJi50