Vyšší rock, malý klub, velká hudba. Říkali jste Algiers?

Sobotní sychravý večer na Sedmičce, idylka a deja vu. Do Prahy přijeli Algiers, Alžírani z Atlanty, kteří své zkušenosti sebrali i díky předskakování kultovním Depeche Mode. Jako doprovod si na některé z koncertů aktuální šňůry berou [:dizžokejku:] Hiro Kone z NY. Další zastávky s ní mají například v Polsku, Zurichu či Paříži, takže kdo je opravdickej fanatik, může si udělat výlet a téměř jistě nelitovat. Algiers vydali na konci června novou desku The Underside Of Power (2017), se kterou sbírají jak pochvaly, tak pár bodíků dolů, jako v případě Pitchforku, kde je jejich debut hodnocený o necelé dva body štědřeji.
 
Sedmička je opravdu menší klub, kde si ani čepovaný pivo nekoupíte, místo toho vychlazený lahváče, což utváří tu pověstnou atmosféru. Hiro Kone rozbalila temně dunivý a vyvážený set. Pozornost jsem kvůli nedočkavosti a nohám ztrácel až na samotném konci jejího setu. Deja vu, proč vlastně? Jde o to, že naposledy jsem s aristokratickým kamarádem šel takhle intimně poprvé od nářezu na Thee Oh Sees ze srpna minulého roku. Zdá se to nedůležité, ale tato společnost vytváří zážitky na n-tou, což se na Sedmičce potvrdilo.
 
Pořadatelé i muzikanti se tentokrát pevně drželi předepsaných časů a Algiers přichází doladit poslední detaily včetně neposedného banneru za bubeníkem, který to zvládl přes jednu či dva songy, nevím. Lepenky spotřebovali dost, ale nic naplat. Sympatický frontman Franklin J. Fisher, bubeník Matt Tong mimo jiné dříve působící v Bloc Party, multifunkční basák s gilotinou vytetovanou na ruce a experimentální kytarista, jehož jsme bohužel kvůli pozici v publiku moc neviděli, začínají.
 
Zkreslování kytary v Cry of The Martyrs nebo rozhodně okoulenej Black Eunuch ukázaly kvality obou dosud vydaných desek skrze ikonické nahrávky. Výraznému hlasu frontmana nelze snad nic vytýkat – umí zpívat jako zvíře (a to třeba v Animals či Walk Like a Panther) nebo jako pokorný a skromný kazatel v písních Blood či Hymn For an Average Man. Nevadí mu opustit své místo u kláves a odběhne si zařádit do publika – a tady to bylo fakt vtipný, když to rozjížděl přímo vedle mě a já po tom všem unáhleném pohybu publika opožděně zaregistroval a vypadl z transu. Kytary a elektronika prostě jdou k sobě a staromilci (ačkoliv s nimi občas souhlasím) to musí chtě-nechtě brát, protože svět se točí a rychlost zvyšuje.
 
Byl to set ideální délky, vyrovnaný od začátku do konce a rozhodně tak nadějný, aby vyprodal i větší prostory. Kdo tam byl taky, měl nejspíš radost, kdo ne, měl by si přát, aby kluci chtěli čerpat víc síly z lidí před nimi a rozhodli se naši krásnou zemi navštívit znovu. Několik pohledných slečen to před (i na něm, nebo ne?) pofiderním podiem rozjíždělo bez ustání. Útočník, který někde u druhé skladby napadl o několik kroků dál stojící slečnu pěstí do hlavy, byl svižně zpracován a vyveden ven – kdo ví, jak ho poučili v chování… Co mi v Sedmičce ale přijde krásný, je fakt, že merch kapel bývá bohatý a stojí za návštěvu, co mi přijde kouzelný v okolí Sedmičky je park, kterým se dá krásně projít i kolem Hladové zdi, kterou nejspíš nenasytí ledajaká hudební performance, ačkoliv Algiers by mohli být aperitivem.
 
Nakonec úryvek kvalitního textu, kterým všechny vybízím k průzkumu na poli Algiers, zde se jedná o text vztažený k politice, rasismu a postavě Freda Hamptona.
You lived your life in the sunshine
You bought your way out of Hell
You paid the toll with the souls of your people
Then you absconded to the tower up on the hill
Until way down in the valley
You heard a terrible sound
The killing noise that just followed you closer and closer
Until it found you out and read the charges that brought you down
You took the names of the masters
You burned your children for Baal
Hey, you sold your sons and your daughters for silver
And gave over everyone and everything for your will
You made a whore of the struggle
You made a joke of our shame
So this time we're gonna break down the breakdown of meaning
This is a final execution
It's our endgame
(Walk Like a Panther, The Underside of Power, 2017)
 
Algiers (USA) + Hiro Kone (USA)
11. 11. 2017
Klub 007, Praha