"Okrášlený chobot z R2D2 vyčaroval davy ochotných kolegů obětovat starý svetr na zbývající půlmetr," vece naše očko v České televizi. Klimatizace v kanceláři mediálního molocha tak pozná, co je guerilla knitting.
A co o výtvoru říká jeho tajemný spoluautor?
"Zapíchne se vám to do zornice, hned jak vejdete. Je to jako kus vesmírnýho smetí z kosmu. Malej skřet z Hvězdnejch válek, kterýmu z hlavy trčí stříbrná anténa. Sice nevyluzuje ty pseudoroztomilý zvuky morčete na LSD, za to hučí. Hlavně ale trčí nepatřičně v prostoru.
Svádí to zvyknout si, naštěstí jsem nikdy nežil na sídlišti, takže nemám proti ubíjející šedi dostatečně pružnou imunitu. Oživil jsem proto vzpomínky z dávno rozpadlý pletací úderky a rozhodl se jednat. Nakoupil jsem osm různobarevných klubek a háček (jeden starej jsem vyštrachal). Nikdy jsem nezvládal víc jak řetízek, ale žena mě naučila stavět další patra. Je to snadný, i když pracný. Na několik dní nás to sblížilo v takovym soustředěnym tichu, chytrý telefony osiřely, občas jsme si pustili rádio, hotovej paleolit. Vítězný okamžik aplikace kalí chyby v projektu (málo vlny) a genderový stereotypy, chlapi nepláčou a už vůbec neháčkujou, že jo."