Transmusicales: Skvělý hudební festival v Rennes - závěrem

Letošní Transuicales opět potvrdil, že tohle má smysl. "Nejlepší na tom je poznávat kapely, o kterých jsem nikdy neslyšel," řekl mi v narvaném kyvadlovém busu veselý Bretonec. Což je princip, o kterém mluví rád každý, ale tenhle festival ta neznámá jména loví tak dobře, že se každoročně vyprodá, aniž by na něm byly hvězdy. Vlaky a letadla přivlečou lidi z Francie i dalších zemí (jen účinkující přijeli ze 33 států) a na několik dní vypukne kreativní zábava.
 
Festival drží celá léta dramaturgickou multižánrovost. Soul? Skvělý soul? Curtis Harding. Mladá rapperka s mozkem? Kate Tempest (pro mě nejlepší koncert festivalu). Poslechová melancholická elektronika? Wife - hezký Ir, který se od metalu odklonil poněkud jinam. Deep snivé elektonické plochy i trocha rozhýbanějšího rytmu? Roné - sice nebyl až tak třeskutě geniální, jak se čekalo, al pořád se to poslouchalo mile. Samba? Brazilští Metá Metá. Rock? Bezejmenná kapela pod širým nebem naproti divadlu. A tak dále. Desítky tisíc lidí, 101 kapela a spousta zábavy pro široké spektrum lidí. Město žije, obyvatelé i návštěvníci objevují nové zážitky, a pro rennes je to samozřejmě i výbrný zdroj propagace a příjmů. Tohle se mi líbí.
 
Líbí se mi, že zejména na odpoledních a podvečerních koncertech potkáte rodiny s dětmi i bílé hlavy kmetů. Líbí se mi, že město žije festivalem a že místní i rádi přikládají ruku k dílu - "brigádník," kterého za mnou poslali, aby mě vyzvednul na letiští, je místní prestižní zubař, který lítá na koncgresy po celém světě. A tahle zdánlivě vedlejší drobnost o vztahu místních ke "svému" mejdanu vypovídá asi víc než dost. Bylo to fajn, to město je taky super, a přes to, že byla zima a pršelo, nabil Transmusicales své návštěvníky vřelostí a energií. Díky:)
 
Další fotky na našem FB
všechno info na http://lestrans.com