Tip na knihy: Zdeněk Svěrák - Povídky a Nové povídky

Zdeněk Svěrák právě vydal knihu Nové povídky. Podíváme se na ni i na její předchůdkyni.
"Povídka je záhon, román je pole," praví se na obálce knihy Povídky vydané v roce 2008. "Vždycky jsme věděl, že pole neobdělám, ale práce na záhoncích mě lákala."
Zdeňka Svěráka bych charakterizoval jako Roalda Dahla, ale ještě více erotomanského.  Věděl jsem, že je Svěrák dobrý, ale ne, že až takhle. V obou knihách vlídně popisuje běžné situace a mezilidksé vztahy, které všichni dobře známe (ale neumíme o nich tak vypravovat). V Lázních Mokřady sledujeme pacienta vysvětlujícího manželce, že nemá přijiždět, protože je mlha a vítr - ve skutečnosit je krásné počasí a důvodem nevhodnosti návštěvy je půvabná spolupacientka. V Betlémském světle se konfrontuje postižený chlapec mluvící vždycky pravdu se světem milosrdných lží, kterými si děláme život snazším. Horká neděle vypráví o tom, co se stane, když ve strachu z prozrazení nevěry a v opilosti vyzradí i to, co by jindy neřekl - i to, co neví.
Na přebalu Nových povídek se Svěrák svěřuje s tím, jak sbírá příběhy: zaslechne, třeba v hospodě, torzo nějké story a představuje si, co bylo předtím a co potom. Ze sebrané pecky pak nabaluje dužinu a šťávu a udělá z ní ovoce, které už bylo vlastně snědené.
Obě knihy vyšly v nakladatelství Fragment - www.fragment.cz, další Svěrákovy knihy hledejte tady.