Je to příběh režiséra, jenž získal Oscara, nebo spíš oscarový příběh o tom, jak se Američan zamiloval do Češky a kvůli ní zůstal v komunistickém Československu?
Autobiografická kniha Z LÁSKY K PRAZE Gena Deitche je velmi atraktivní a překvapivá hned z několika důvodů. Zaprvé přináší silný milostný příběh, který zapříčinil to, že úspěšný režisér odešel z velké Ameriky do komunistického Československa. Zadruhé umožňuje nahlédnout do světa tehdejšího amerického i československého filmu – v knize je řeč o Jiřím Trnkovi, Jiřím Brdečkovi či o promarněné šanci natočit v Praze animovaného Tolkienova Hobita s postavami Jiřího Trnky. A zatřetí vzpomínky Gena Deitche nabízí jasnozřivý vhled do živoření v komunistickém Československu – americká optika a zároveň přímá letitá zkušenost s režimem věcně, bez hořkosti ukazuje, jak trapný a ubohý celý ten komunistický experiment byl.
Na rozdíl od jiných vzpomínkových knih z uměleckého prostředí přináší kniha Z LÁSKY K PRAZE Gena Deitche, kterou nyní vydává GARAMOND v rámci Velkého knižního čtvrtka, opravdu poutavý příběh a navíc velmi svěží, vtipně podané postřehy.
Gene Deitch: Z LÁSKY K PRAZE (anotace)
Čtivě napsaná autobiografie Gena Deitche o neuvěřitelných osudových zvratech významného amerického filmaře, který spoluutvářel československé dějiny animovaného filmu. Gene Deitch, držitel Oscara za animovaný film z roku 1961, byl v roce 1959 vyslán proti své vůli do Prahy navázat kontakt s československými animátory. Vymínil si, že v komunistické zemi nezůstane více než 10 dní, ale osudové setkání s producentkou studia Bratři v triku Zdenkou Najmanovou protáhlo jeho pobyt v Praze až do dnešních dnů.
Díky Deitchovým vazbám se v Československu vyráběly animované filmy, které se brzy proslavily po celém světě. Málokdo ví, že seriál Tom a Jerry nebo některé díly Pepka námořníka se vyráběly v Praze. Vtipný pohled Gena Deitche na realitu komunistického Československa se vyhýbá zavedeným klišé, aniž by přitom realitu jakkoliv přikrášlovaly. Zajímavé je bezpochyby i líčení historek s významnými osobnostmi pražské Kampy a světa animovaného filmu Jiřím Trnkou, Jiřím Brdečkou nebo Janem Werichem.
Významnou součástí knihy jsou i poprvé uveřejněné Trnkovy návrhy postav k animovanému filmu Hobit, který měl Deitch točit v Praze v době, kdy Tolkienovo dílo bylo ještě zcela neznámé.
Z anglického originálu For the Love of Prague přeložila Radka Smejkalová
Odpovědný redaktor Petr Himmel
352 stran, MOC 328 Kč
Vydalo nakladatelství GARAMOND v Praze roku 2018
První vydání
http://www.e-garamond.cz/
Gene Deitch (1924), americký režisér a scenárista animovaných filmů, držitel Oscara za animaci, se narodil v Chicagu, vyrůstal v Hollywoodu a v roce 1959 zakotvil v Praze. Jako animátor studia UPA získal na přelomu 40.–50. let 20. století dvakrát Zlatou medaili New York Art Directors Club za nejlepší televizní reklamu, jeho televizní reklamy se jako vůbec první dostaly do Muzea moderního umění v New Yorku.
V roce 1958 si v New Yorku založil vlastní studio Gene Deitch Associates, Inc. Nabídka zajímavé práce od společnosti Rembrandt Films producenta Willliama L. Snydera přivedla Deitche roku 1959 do Prahy, kde se o rok později usadil natrvalo. V československé koprodukci natočil protiválečný film Munro, který v roce 1961 získal Oscara za animaci. V období mezi lety 1968–1993 pracoval jako animátor pro produkční společnost Weston Woods.
Ve spolupráci s českými animátory natočil pro společnost MGM dvanáct dílů seriálu Tom a Jerry a pro King Features některé příběhy Pepka námořníka. Převedl na plátno slavné obrázkové knihy Maurice Sendaka Tam, kde žijí divočiny a V noční kuchyni, zfilmoval i díla Isaaca Bashevise Singera, Tomiho Ungerea a dalších význačných autorů a ilustrátorů dětských knížek. V 60. letech se spolu s Adolfem Bornem a Jiřím Trnkou podílel na přípravě animované verze Tolkienova Hobita.
Na bázi původní figurky zvané Foofle vytvořil postavu Nudnika, která sehrávala hlavní roli v animovaném filmu Zde je Nudnik, jenž byl spolu s dalším Deitchovým snímkem Jak zabránit přátelství v roce 1964 nominován na Oscara. Film Obři z roku 1969 byl na dvacet let v Československu zakázán za svoji kritiku sovětské invaze. V roce 1994 se objevil ve vedlejší roli v českém filmu Víta Olmera Ještě větší blbec, než jsme doufali. Natočil více než 70 animovaných filmů a 7 televizních animovaných seriálů. V roce 2004 obdržel za celoživotní dílo cenu Annie Winsor McCay Award.
Z prvního manželství má v USA tři syny – Kima, Simona a Setha. Podruhé se oženil v roce 1964 s animátorkou Zdenkou Najmanovou, žijí spolu v Praze.