Ruská avantgarda se představí v Praze

Ředitel Národní galerie v Praze Vít Vlnas a ředitel Muzea současného umění v Moskvě   (Moskovskij muzej sovremennogo iskusstva, MMOMA) Vasilij Cereteli dnes v Praze podepsali memorandum o spolupráci na unikátním výstavní projektu NG v Praze a Galerie hlavního města Prahy „Ruské avantgardy, 1915–2015“, který se bude konat ve Veletržním paláci NG a v GHMP na jaře 2015. „Jde o výstavu moderního a současného ruského umění, která v dosavadní výstavní činnosti českých, ale ani evropských muzejních institucí, nemá obdobu“, uvedla Helena Musilová, ředitelka SMSU.Autorem výstavy je respektovaný rusista a znalec ruské kultury dr. Tomáš Glanc, za Národní galerii v Praze je kurátorkou dr. Svetlana Michajlová, za GHMP dr. Hana Larvová.
 
Novátorský výstavní projekt představí zhruba na sto dílech průřez ruským výtvarným uměním 20. století se zvláštním zaměřením na estetiku ruské avantgardy a modernismu v průběhu posledních sta let. Exponáty budou z fondůNárodní galerie v Praze, Muzea současného umění Moskva, Divadelního muzea A. A. Bachrušina, soukromých i veřejných  sbírek z celého světa i sbírek samotných autorů.
 
Neobvyklým užitím slova „avantgardy“ v množném čísle se upozorňuje na to, že mezinárodně nejvýznačnější období ruské kultury počátku 20. století je určující inspirací i pro pozdější umělecké směry a osobnosti. Vztah k avantgardě se projevoval nejrůznějším způsobem od obdivného až po ostře kritický, ale až do současnosti lze vyrovnávání se s dědictvím avantgardy považovat za jedno z těžišť ruské umělecké scény. Výstava v Národní galerii prezentuje díla ruských avantgardistů ze čtyř časových okruhů:
1. Klasická avantgarda (1914–1935) –  Larionov, Gončarova, Malevič, Tatlin, Kandinskij,;
2. Ponorné řeky (1935–1965) – Čašnik, Sujetin, Sooster, Sobolev, Mastěrkova, 
    Svešnikov, Štejnberg, Večtomov, Nusberg, Pjatnickij, Ruchin, Něizvestnyj...;
3. Epocha „neoficiálního“ umění (1965–1985) – Kabakov, Bulatov, Pivovarov, Jakovlev, 
    Jankilevskij, Zverev, Prigov, Sokov, Komar&Melamid, Kosolapov, Švarcman, 
    Brusilovskij, Monastyrskij, Gerlovinovi, Zvezdočotov, Albert...;
4. Současnost (1985–2014) – Kulik, Korina, Pepperštejn, Zacharov, Šaburov, Černyševa,
    Osmolovskij, Gljuklja&Caplja, Těr-Ogaňan, Gutov, Tiškov...
 
Ruská avantgarda dnes ztratila příchuť zakázaného ovoce nebo polozapomenuté senzace, stala se klasikou. Svým koncepčně vyhraněným a v mezinárodním měřítku originálním výstavním projektem Národní galerie v Praze poprvé představí široké veřejnosti silný a otevřený příběh estetiky ruské avantgardy v reprezentativním výběru, nemotivovaný žádnou omezující historickou nebo politickou tezí. Tento pohled návštěvníkům představí díla, zahrnující celé století pohnutých kulturních dějin Ruska, z nichž se naprostá většina v České republice ještě nikdy nevystavovala. Výstava Ruské avantgardy je přelomový projekt s projednávanou reprízou v zahraničí. Hlavním zahraničním partnerem Národní galerie v Praze bude největší ruská instituce, zabývající se současným a moderním uměním – Moskovskij muzej sovremennogo iskusstva (MMOMA).
 
- - -
 
TOMÁŠ GLANC (nar. 1969 v Praze) vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. V letech 1988–1995 vedl Volné sdružení českých rusistů a stejnojmenný časopis. Od roku 1993 je zaměstnancem Filozofické fakulty Karlovy univerzity, čtyři semestry se účastnil programu doktorského studia na univerzitě v Kostnici. V letech 2000–2003 byl ředitelem Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK. Získal stipendia Fulbright Commission v USA a Alexander von Humboldt Stiftung v Německu. Krátce pracoval na pražské FAMU. V letech 2005–2007 byl ředitelem Českého centra v Moskvě, 2007–2010 působil jako vědecký pracovník na univerzitě v Brémách. Od roku 2010 působí jako hostující profesor na Humboldtově univerzitě v Berlíně a přednáší v Basileji.