Recenze filmu Svatá čtveřice

Premiéra nového filmu Jana Hřebejka, která vzešla z pera (a to snad doslova...) Michala Viewegha, jenž napsal scénář, nedopadla na jedničku.

Příběh, který by při troše vkusu, nadhledu a vytříbenosti mohl mít i potenciál, se bohužel změnil v upachtěný pokus o jiskřivou letní komedii. Téma znuděných a trochu vyčpělých čtyřicátníků, kterým děti pomalu odrostly, život zavání nudou a sex se vytratil z ložnic, mohl mít i na víc.

Hlavní čtveřice manželských dvojic v podání Jiřího Langmajera a Mariky Procházkové a Hynka Čermáka s Viktorií Čermákovou se vydává na dovolenou do Karibiku. Tam se v hlavách mužů (nejspíš pod vlivem slunce a vína) zrodí geniální nápad, střihnout si “českou čtyřku.“ Zatímco pánové jsou nápadu otevřeni téměř ihned a volnomyšlenkářská Viktorie Čermáková je v tom zdatně podporuje, pobožná Marika Procházková jejich plány zprvu lehce brzdí. Nakonec se vše “šťastně zlomí“ a každý si přijde na své. Že tomu musí přihlížet i nebohý divák, je však věc druhá. Herci by svým umem film ještě i utáhli. Pánům se z trapných situací daří občas vybruslit patřičnou sebeironií, což ženy zase dokáží nahradit svými vnadami, ovšem děj se ztrácí v poměrně plytkých dialozích a rádoby vtipných hláškách. A ve chvíli, kdy by mohl dospět alespoň k nějaké katarzi (třeba že by po návratu z dovolené a přišel propad do reality), dál pokračuje v duchu puberťáckého řádění, nechtěného promítání diáků z dovolené, až po noční návštěvy oknem. K tomu všemu je většina filmu neustále zalita sluncem a divák tak občas propadnete pocitu, že sleduje reklamu cestovní kanceláře.

Filmy Jana Hřebejka patřily vždy k tomu lepšímu, ne-li nejlepšímu, co se dalo v české kinematografii vidět, bohužel to tentokrát nevyšlo. Proto to rozčarování. A jestli za to může scénář Michala Viewegha, můžeme jen hádat... Ale i mistr tesař se někdy utne a tak nezbývá než doufat, že nový Hřebejkův film Líbánky, jenž právě točí, dopadne o poznání lépe.