Raf Simons, kreativní ředitel značky Dior

Jeho jméno pro naše uši zatím představuje jen neznámou melodii belgických souhlásek a samohlásek. Nežné i drsné přízvisko tohoto charismatického Belgičana si však postupně hledá místo i tam, kde jej doposud ani nemělo. Raf Simons - jeden z nejvlivnějších módní tvůrců současnosti - si totiž v posledních několika sezónách vydobyl uznání jako umělec. A nyní, uzamčen v našem textu, by si Raf zřejmě přál, abychom nahlédli pod jeho povrch. Připravte se tak na cestu do středu vizionářské duše.

Raf Simons se narodil roku 1968 v zapadlém pohraničním městě Neerpelt v Belgii. O svém rodišti jednou sám řekl: "Nebylo to příliš kreativní prostředí, snažil jsem z toho vymanit kupováním starých vinylových desek. A ta první byla od Boba Marleyho, překvapivě." Malé město, malé ambice a velký-malý muž Raf, vyrůstající se svou matkou (uklizečkou) a otcem, který odešel do služeb armády, když bylo Rafovi pouhých šestnáct let. To údajně zkomplikovalo Rafův vztah s otcem a tak se rozhodl se svým životem naložit zodpovědně. "Dělej v životě to, co chceš, jen to vždy ber vážně,"řekli nakonec rodiče Rafovi, když odcházel. Tehdy ještě odcházel do neznáma, jež se nakonec proměnilo v zářnou budoucnost, kterou nyní představuje například aktuální haute couture kolekce módního domu Dior. Jak toho ale tento vlámský chlapec s nechřadnoucí patkou docílil? Mnoho podobných otázek padlo na účet Rafa Simonse. Odpověď je však více než patrná! To právě nezměrná píle a skromnost dostala Rafa, tam, kde je dnes.

Raf se poprvé s módou setkal ve studiu svého belgického kolegy Waltera van Beirendoncka. U něho pracoval jako architekt scény Walterových přehlídek, protože své studium zasvětil designu. Avšak až v Beirendonckově dílně pochopil sílu a kouzlo módy. Proto podstoupil alternativní výuku módy na Královské akademii umění v Antverpách, kde se nechal učit od samotné Lindy Loppa, která v osmdesátých letech vychovala celou jednu generaci belgických vizionářských návrhářů, kteří si podle společné výstavy v Londýně nechali říkat "Antverpská šestka" - toho času k ní patřil například i Walter van Beirendonck, Dirk Bikemsberg, Ann Demeulemeester či neoficiálně také Martin Margiela (jehož značka nyní vytváří kolekci pro H&M).

Po abslovování tohoto studia-nestudia se Raf vydal do Paříže shlédnout tehdy jednu ze svých prvních přehlídek, a ne náhodou to byl opět jeho krajan, Martin Margiela. Margielovi začátkem devadesátých let chyběly peníze a tak onu show, kterou Raf spatřil uspořádal na jednom dětském černošském hřišti na předměstí Paříže. Kolekce však byla čistě bílá, plná plastových prvků, struktur a perforací. Raf tenkrát brečel. Po několika letech se zpětně přiznal v magazínu Interview: "Když jsem viděl pobíhat ty malé černošské děti mezi krásnými bílými modely, pochopil jsem, co všechno móda znamená, stejně jako ostatní, i já brečel."

Po této zkušenosti se Raf pevně rozhodl a po neúspěchu značky Detlef (kterou zpočátku založil v Berlíně) v roce 1995 zakládá svou pánskou linii Raf Simons. Skrze ní se dostává Rafovi prvních výrazných úspěchů. V tamějších poměrech se totiž schylovalo k neurčitému přerodu, kdy konec osvícených devadesátek - osvobozených od diktátu cenzúrních institucí, které v našem novém století vytvářejí pravidla falešné morálky - přivedl mnoho lidí do rozpaku. Stará moudra se tak, jak už to na pomezí jednoho tisícíletí bývá, museli pod tíhou transkripce 21. století převést do nové formy. A tak se synteticky vytvořený mix mezi gentlemanem a klukem z pohraničního cihlového Neerpeltu stal lístkem z výherní loteire. Samozřejmě uvízl v Rafově ruce a jeho nezlomná láska k "youth culture", na jejímž poli směle střídal uvolněnou siluetu a slim celky, ho vynesla do výššin. Přesně tam, kde módní žurnalisté pějí ódy o vizionářích. Raf změnil podobu pánské módy, a to byl teprve začátek. Deset let po založení značky Raf Simons se tento Neerpeltan potkal s dědictvím Jil Sander, jehož otěže vzal do vlastních rukou jako kreativní ředitel. Jeho model odolné a přesto křehké a nežné "alpha-female", jež si zakládá na své čistém a elegantním stylu též změnil podobu vnímání dámského oděvu.

Jeho nadšení pro sošné střihy plné geometrických koncepcí se stalo heslem moderní ženy, která jakokdyby pod Simonsovým tlakem volí ultimátní a silný úbor, který jí kromě elegance zajístí i úspěch. Raf po dobu svého působení u Jil Sander dozrál, dokonce tak, že přesně jako alegorické jablko spadl ze stromu, rovnou do koše jednoho z největších módních hráčů součastnosti - do núše módního domu Dior. Zde nyní probíhá jeho poslední - v pořádí již třetí - revoluce.

Raf totiž překonal dálku mezi belgickým pohraničím a Paříží, aby nakonec Jil Sander s pláčem opustil, a aby jako stroprocentně dozrálí vizionář uvedl Diorův odkaz zpět k životu a pochopil jeho úsilí tak, jak to nedokázal zatím ještě nikdo předtím. Druhého června totiž před zraky všech přísedících nonverbálně (prostřednictvím svých modelů) prohlásil: "Dior byl extrémně architektonickým designérem," což přeci jen nakonec řekl i po přehlídce, na kameru. Tím celý svět utvrdil v tom, že jako první zvládl celého Dior skutečně pojmout, protože Simonsova dokonale architektonická silueta přesně splňovala kód diorovského allure. Raf tak osvobodil Diora od egocentrických tendencí svých předchůdců a uctil jeho památku asimilací nového s původním. Raf Simons tím pádem v průběhu své keriéry zavedl mnoho nových pravidel, a to nejen v módě. Zdá se totiž jako kdyby ostatním dokázal, že toho pravého úspěchu lze dosáhnout jen pílý, skromností a vírou ve svůj talent.

Text: Jan Boublík, http://www.maudhomme.cz/