Radim Jančura (Studentagency): Lítat? To bych musel být sebevrah

Jedna z nejdůležitějších firem v republice je řízena ze starého telefonu, který rozhodně nespadá do kategorie "manažerský mobil".
Radim Jančura vůbec dělá spoustu věcí jinak, než je běžné. A i díky tomu má úspěchy. Zavolali jsme mu na jeho starý aparát a položili mu otázky jak od nás, tak od vás - na facebookovou výzvu se nám totiž sešla velmi slušná řada zajímavých čtenářských otázek. 
Sešli jsme se v kavárně nákupního centra a mezi schůzkami s byznysmeny a politiky z něj tahali rozumy. Začali jsme čtenářskými dotazy:
 
KRÁSNÁ OBYČEJNOST
 
Zdenek: Jak se vám v pondělí líbil koncert The Computers v Melodce?
To je hezký... byl jsem na koncertě po dlouhé době. Bylo to super, mladá, alternativní rocková scéna, na takové koncerty jsem chodil na vysoké škole, bylo to krásně obyčejné.
 
Bára: Jak si organizujete svůj čas? 
Práce mám hodně, ale je třeba si ji zjednodušovat. Moje zjednodušení je, že jsem pořád na mobilu, maximálně si ztlumím zvonění. Kromě novinářů si nedávám osobní schůzky: schůzka znamená půlhodinu v háji, a po telefonu se ta věc dá vyřešit během tří minut. Tím ušetřím spoustu času.
 
A jaký máte diář?
Všechno mám v mobilu. A hrozně mě baví odmazávat splněné úkoly. (ukazuje starý mobil, s jakým by průměrný teenager neobstál) Dneska tady mám ještě: Sněmovna, Rádio Česko... tohle funguje. Nemám sekretářku. Naše firma má 1300 zaměstnanců a maximálně dvě sekretářky, které ani neznám. Jsou tam office manažerky, které toho mají na starosti víc, ale nikoho na zalepování obálek; zalepit obálku si umím taky. I uvařit kafe.
 
 
Tereza: Jak dlouho plánujete zachovat nízké ceny občerstvení? 
Máme tam snídaňové menu, profi latté od illy a dortík za 9 korun. Tyhle ceny zůstanou, můžou se změnit v souvislosti s DPH, ale zatím ta 4% navyšovat nebudeme.
 
Tereza: Jak to, že nikdo nekontroluje jízdenky ve vlaku? Nezneužívají toho černí pasažéři?
My je kontrolujeme, ale způsobem, jaký není otravný pro cestující. Stevardka v přenosném počítači vidí mapu vagonu, když vyjíždí například ze zastávky Pardubice, zadá si, že chce vidět všechny zaplněné sedačky, a tedy ví, že někde, kde má být volno, sedí černý pasažér. Nemáme průvodčí, kteří by říkali "přistoupili".
 
Tenhle nápad je váš, nebo jste ho převzali?
Je náš, ještě to někoho nenapadlo. Ten způsob bude ještě zdokonalený, v nových vlacích bude obsazenost vidět i v monitorech nad sedačkami.
 
 
WIFI VERSUS POLE
 
Tereza: Proč vám ve vlacích neustále vypadává wifi?
V autobusech funguje spolehlivěji, protože operátoři mají zájem, aby lidé na silnicích telefonovali. Vlaky jezdí v polích a výpadky jsou častější - chytáme to, co tam operátoři dávají. Přidáváme další operátory, takže se to bude zlepšovat, ale v polích to dokonalé nebude.
 
Sandra: Budete jezdit i trasu Brno - Ostrava?
Jezdíme to autobusy, což je časově možná rychlejší. Rádi bychom jezdili trasu Břeclav-Ostrava, ale to není přes Brno.
 
Janička: Jak si vybíráte své spolupracovníky?
Já do zaměstnanců moc nevidím - neznám je všechny a ani u vyššího managementu o nich nerozhoduji, vybírají je psychologové z personálního, já mám na starosti spíš kvalitu a další projekty. Mám ale samozřejmě právo veta. 
 
Lidé mají tři měsíce na to, aby ukázali, co v nich je. Nebojíme se brát ani zaměstnance bez zkušeností - je třeba se jim víc věnovat, ale jsou nezkažení.
 
Když by pro vás někdo chtěl pracovat, co má dělat?
Na www.studentagency.cz je odkaz kariéra a pod ním seznam pozic. Je třeba se přihlásit, lidi nabíráme pořád, počet zaměstnanců roste o 200 ročně, nabíráme stále.
 
Ondřej: Budete i v budoucnu jezdit přes zastávku Ostrava-Stodolní? Nebo to změníte na stejnou trasu jako IC Českých drah?
Na Stodolní zůstaneme - je to přímo v centru Ostravy: nejen, že to je známá ulice, kde se paří, ale je ve středu města.
 
Viktória: Co pro vás znamená relax? 
Spánek; a občas pivo.
 
Hellena: Proč na pobočce Praha-Hlavní nádraží není prodej letenek?
Otvírali jsme spoustu nových poboček, nabrali hromadu zaměstnanců, a primárně jsme si řekli: teď je naučíme prodávat vlakové a autobusové jízdenky, a až budou umět tohle, budeme je školit na další věci, například letenky a zájezdy. 
 
Martina: Budete rozšiřovat směry autobusů z HK na Brno?
Budeme rozšiřovat linky, například chceme jezdit z Českého Krumlova častěji do Prahy, ale obecně budeme autobusy spíše utlumovat a věnovat se vlakům - nechceme růst živelně. Loni jsme udělali obrat 4,3 miliardy korun, letos to bude o miliardu víc, chceme brzdit, aby nešla dolů kvalita.  
 
LEŽ HORŠÍ BLBOSTI
 
Kateřina: Kde berete sílu na boj s českou blbostí?
Bojovat s blbostí, na to není potřeba mít sílu, to naopak posiluje, hůř se bojuje se lží. Když lže politik, lidé předpokládají, že je to pravda, s tím se bojuje hůř. Politik působí pořád důvěryhodněji než nějaký křikloun Jančura.
 
Redakční dotazy:
Co je ve Studentgency nového?
Pracujeme na oživování dalších souprav, to je strašná práce, a učíme se být výbornými železničáři, což je pro nás nový obor. Postavit během pár měsíců firmu o 150 lidech a vytvořit firemní kulturu a procesy je náročné, ale myslím, že se nám to daří.
 
V železničním šumu trochu zaniklo, že v prosinci ve spolupráci s německými drahami chystáte spojení DB Expressbus mezi Mnichovem a Prahou - bude?
Jo, jo - od prosince autobusy vyjedou, budou do Mnichova a Norimberku - je to první spolupráce s německými drahami, ke kterým vzhlížíme.
 
Jak válčíte s ČD?
Neválčíme ani tak s Českými drahami jako s panem Žaludou, který je cholerický egoista.
 
HRDOST A PTÁKOVINY
 
Jak vyslovujete RegioJet? [Regio], když se vyslovuje [agency]?
To je dobrá otázka, zrovna před týdnem jsem si uvědomil, že jsme to slovo - [regio] - zase počeštili. Jsem hrdý na to, že jsme počeštili slovo agency.
 
Vy jste na to hrdý?!!!!
No jejda. Je to dobrej fígl, lidi, kteří umějí anglicky, se pozastaví, co je to za ptákovinu - a tím, že se pozastaví, se jim to do toho mozečku někde uloží. 
 
Po revoluci byly naše mozky pro značky relativně panenské, znali jsme jich jen pár, a ty, které přišly hned po revoluci, se dostaly do vědomí - dnes stojí uvedení značky stovky milionů korun, a my to dokázali takhle.
 
Pomýšlíte na leteckou přepravu?
To bych musel být sebevrah. Konkurovat státním dopravcům ve východní Evropě není tak těžké, konkurence je slabá, ale konkurovat leteckým dopravcům, kteří jsou všichni dobří a většina z nich prodělává, to ne.
 
Občas i přednášíte na školách, baví vás to?
Když si mě nějaká škola pozve, rád zdarma přijdu - přednáška trvá dvě tři hodiny, mluvím o našem podnikání a boji. Ve středu 9.11. mám zrovna přednášku v Brně na Mendelově univerzitě.
Mezi študáky chodím rád - ale dřív mě zvali na přednášky pro managery, kterým se teď už vyhýbám, protože si nemyslím, že jim mám co dát a můžu jim sdělit něco zajímavého. Průměrný manager je chytřejší než já - já jsem jen tvrdě pracující podnikatel.
 
Máte chuť se nechat koučovat nebo školit?
Ne, mám pocit, že bych to psychicky nezvládl.
 
Jak vzpomínáte na první rok vaší firmy?
Byl jsem na koleji, studoval jsem dvě vysoké školy, v jedné jsem řekl, že jdu do druhé, ve druhé, že jdu do první, a přitom jsem šel do kanceláře. A tam jsem seděl a čekal na první klienty. První půlrok jsme byl sám, pak přišel první zaměstnanec.
 
Kolik jste mu platil?
20 000 a přiznám se, že to bylo na živnostenský list.
 
Chtěl jste s podnikáním někdy praštit?
To mě ještě nikdy nenapadlo. Někdy mám pocit, že jsem přišel o energii, ale to trvá minuty, maximálně hodiny, ráno se probudím zas nabitý.
 
Co radíte lidem, ketří by chtěli začít podnikat?
Podnikat by měli jen ti, kdo mají pevnou vůli a pracovitost a dotahují věci do konce - což je pořád to samé. Výsledky se začnou objevovat až třeba za pět let, takže je třeba tomu hodně věřit. Když jsem začínal, měl jsem plus, kterým byla určitá dávka naivity - naivita pomáhá, protože člověk nevidí překážky. Je třeba, aby se později změnila v sebedůvěru, ale na začátku je fajn. Je ale lépe být dobrým zaměstnancem než průměrným podnikatelem, na průměrné podnikatele není zdejší trh připraven a konkurence je taková, že přežijí jen nejsilnější.