První post. Jedno slovo.

Den devátý. Jsem tady jeden měsíc, v Praze. Samozřejmě je moc brzo na to, abych mluvil o tom, co tady moje oči viděly nebo jaký obrázek jsem si za tu dobu utvořil o Češích nebo o Praze samotné. Až do teď si nemám na co stěžovat, přísahám. A naštěstí můžu říct, že tady mám dobré přátele. Zatím je pro mě Praha o lidech a o jazyce, pořád vidím Hrad, chodím po Starém městě, ale teď je Praha taky Karlova univerzita, se svojí vznešeností, se kterou nad celou zemí bdí. Ale tenhle post není o mě, je o mým dojmu odsud. A první věc, která na mě zanechala dojem, bylo slovo, ano, slovo. Učil ho Ivan Klíma v jedné ze svých knih - přitáhl mojí pozornost tím, jak dokázal vysvětlit význam slova - tak, že ho napojil na českou mentalitu: znamenalo to, že musím změnit svojí mysl, abych se naučil česky - alespoň trochu. Ukázal mi nový systém, novou mentalitu. Přemýšlel jsem nad tím, že když se učíš nový jazyk a žiješ v jeho přirozeném prostředí, můžeš si díky tomu osvojit nový způsob přemýšlení. Že se ti nakonec změní mysl. Ale pro Brazilce to zas taková změna není. Portugaliština má k češtině blíž, než třeba angličtina. 
Je to slovo trpělivost. Slovo, které je v češtině odvozené od slova trpět. V mém jazyce nebo v angličtině jde slovo "trpělivost" - patience - ruku v ruce se slovem "mír" - peace: ve smyslu, že nemůžeš mít jedno bez toho druhého. Ale v češtině se to mění. Změň slovo, a možná i pocit. Protože se dostaneš hlouběji. Jestliže musíš trpět, abys dosáhl trpělivosti, znamená to, že taková podoba sebekontroly (další výraz pro trpělivost) je náročná a musíš trpět, abys jí dosáhl. A jestliže je pro vás trpělivost ctností, toto slovo vám v češtině přesně ukáže, čím musíte projít, abyste si ji osvojili. Můžete jí dosáhnout, když budete trochu trpět. Pro spoustu lidí obsahuje trpělivost prvky jako mír a klid, ale pro Čechy obsahuje i utrpení - a tím se mění i způsob, jakým trpělivost chápeme - a nejen jako slovo. Může se nám zdát, že slovo je symbol, který nám povoluje uvědomit si jeho význam, ale ta "věc", obsah, je vždycky první, takže trpělivost můžete brát tak, že ukazuje přesně na to, odkud se vezme nebo jak jí lze dosáhnout. Pro Čechy byla trpělivost vždycky něco, co pocházelo z utrpení a vytvořili slovo, které reflektuje jejich dřívější pocit. A to jde pouze o jedno slovo. Představte si celý jazyk, s jeho celým systémem. Vy Češi asi chápete toto slovo automaticky, jiným způsobem, než jsem ho pochopil já. Ale každé slovo má svůj příběh a jeho význam vždycky existuje předtím, než se vytvoří ono samo. Jsem trpělivý ! A ty?  (Hned se vrátím..)