Paroubek ve studentském filmu

Dokumentární film studenta FAMU Jana Látala s názvem „Paroubkové“ byl na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě vybrán do soutěžní sekce Česká radost. Tato sekce je prestižním výběrem českých dokumentů a oslavou jeho různosti v objevování nových témat i v dobrodružství kinematografického výrazu.
 
Projekt Paroubkové vznikl jako film druhého ročníku na Katedře dokumentární tvorby pražské FAMU v dílně Karla Vachka. Student Jan Látal natáčel v průběhu roku o expremiérovi Jiřím Paroubkovi, mediálním obrazu a jeho působení na veřejnost. Ve filmu vystupují zástupci médií – redaktoři a fotografové, příznivci i odpůrci politika, lidé, jejichž názor má ve společnosti velkou váhu a v neposlední řadě i Jiří Paroubek samotný. Všichni mají co říct k fenoménu, který několik let zabíral první stránky novin a plnil televizní zprávy.
Paroubkové ale nejsou klasickým portrétem bývalého premiéra České republiky, oslavným opusem nebo naopak kritikou překypujícím snímkem. Film mnohem více než o samotném Jiřím Paroubkovi, vypovídá o nás – o české společnosti, médiích, jejich síle a vlivu.
 
„Zajímalo mě, po kom vlastně lidé tehdy házeli vajíčka, proti komu skládali písně a čí karikaturu lepili na své ledničky. Bylo mi jasné, že tenhle hněv je zaměřen proti většímu, mocnějšímu a hrůzostrašnějšímu Paroubkovi, než kterým byl onen muž s bradavicí. A právě o tom jsem začal točit svůj film. O Jiřím Paroubkovi v nás. Ve filmu tedy vystupují Paroubkové dva. Jeden z masa a kostí, druhý pak v našich hlavách“, vysvětluje autor snímku.
 
Jihlavská premiéra se uskuteční 27. října v 18:30 a účast na ní přislíbili hlavní představitelé filmu, včetně expremiéra Jiřího Paroubka.
 
Jan Látal na sebe již  dříve upozornil natočením prvního 3D dokumentárního filmu v Čechách s názvem „Poselství z Tučína“, v němž obyvatelé jedné severomoravské vesnice dostanou příležitost zaznamenat svůj vzkaz pro vesmírné civilizace. A to  ve dvou minutách a třech rozměrech. „3D technologii jsme si vyrobili sami. Přímo ve vesnici nám s tím pomohli dva místní zámečníci. Kameru jsme přidělali na stěžeň od windsurfingu, kterou jsme našli u starosty na zahradě. Celé to stálo pár set korun. Byl jsem mile překvapen, když vše fungovalo, " vzpomíná na natáčení autor.