Ohlédnutí: Fashion Week v New Yorku – módního byznysu král

Newyorský fashion week odstartovává dvakrát do roka jako první ze čtyř hlavních módních světových metropolí kolotoč přehlídek, akcí a setkání módy s průmyslem. Bezprostředně po něm otevírá brány k novinkám módního impéria s kolekcemi pro další sezónu inovativní Londýn, následuje kreativní Milán, aby velké finále náleželo jak jinak než královně haut-couture - dekadentní Paříži. Od 7. do 14. února tak visely módní zraky na Big Apple, velkém „bossovi“.
 
Není týden jako týden
Každá z těchto čtyř destinací, které představují modlu pro módní média, nadšence, odborníky a obchodníky, předvádí co půl roku to nejžhavější, nejnovější a nejvíc chic, to nejlepší z dílen renomovaných světových návrhářů i mladých talentů, o kterých svět ještě neví. To, co je během přehlídkového šílenství k vidění na molech kontinentální Evropy, ostrovní Evropy a zámořského Nového světa se ale diametrálně liší. Svůj charakter a styl si drží všechny tyto módní Mecky, a tak maratón celého řetězce týdnů módy dává smysl.
 
New York je mezi nimi největší, nejkomerčnější a „nejnositelnější“. Zatímco Londýn, který je považován po New Yorku za nejvíce zaměřený na byznys, přivítá za týdenní módní řádění kolem pěti stovek novinářů, obchodníků, expertů a lidí na módní průmysl napojených, v New Yorku se číslo návštěvníků z profesionálních kruhů pravidelně šplhá ke  třem tisícům.
 
Průmyslový networking
Kdo chce módu prodávat, musí do New Yorku. „Mercedes-Benz Fashion Week je opravdu světové pódium pro představení kolekcí návrhářů celého světa americkému trhu a jedinečnou příležitostí navázat kontakt s doslova globálním publikem z kruhu médií a profesionálů z oboru. Představení podzimní kolekce 2013 bylo obzvláště výjimečné, protože se po boku vedoucích amerických návrhářů představily nejnadějnější nové značky ze všech koutů světa jako Prabal Gurung, Monika Chiang, Ruffian, MM6 Maison Martin Margiela nebo Brandon Sun,” uvedl ke koncepci únorového týdne módy Jarrad Clark, hlavní produkční ředitel módních akcí pořádající agentury IMG.
 
Malý Babylon
Již čtvrtým rokem a šestou sezónu se přehlídka více než 90 návrhářů nejen z Ameriky, ale z celého světa konala na prostranství Lincolnova náměstí, hned v těsném sousedství newyorské opery. A událostí žilo široké okolí. Na rozdíl od Paříže nebo Milána, kde se modelky promenují v historických budovách, New York staví pro své módní show město pro sebe. Komplex sestávající ze stanů, karavanů a techniky trvalo postavit 780 lidem 180 dní. Na téměř deseti tisících metrech čtverečních v okolí 63. ulice tak vyrostl organismus, který pulzoval osm dní ve čtyřech hlavních stanech a na bezpočtu dalších míst po celém městě, uvítal přes 100 tisíc návštěvníků ze všech oblastí módního průmyslu. Městu ročně spolu se svou zářijovou variací přinese přes 800 milionů dolarů. A kde jinde než v Americe, v zemi obchodu, by měli vědět, jak z události, na níž se sjíždí celý módní svět, udělat výnosnou akci!
Zapojila se celá Upper West Side od 59. po 70. ulici. Restaurace nabízely zvýhodněná menu obědů i večeří za jednotné fixní ceny, bufety a kavárny slevu na občerstvení, doprovodné akce se konaly po celém městě, noční život se rozrostl o další dimenzi módních afterparty. To vše, aby co nejvíce lidí mohlo příjemně profitovat z okolního dění a přetvářet své požitky, potřeby, záměry i cíle v kapitál produkující mechanismus.
 
Bez pozvánky ani ránu
Stejně jako v Londýně, Miláně nebo Paříži je fashion week událostí pro „vyvolené“. Veřejnosti zůstávají dveře do přehlídkových království v podstatě zavřené, vstup na každou přehlídku je podmíněn speciální pozvánkou, která přichází od PR týmů jednotlivých návrhářů. Ti mají poslední slovo. Ti rozhodují, kdo premiéru nové kolekce uvidí, a kdo ne. Ani novinářská akreditace sama o sobě neznamená, že člověk kromě lobby stanu něco uvidí.
 
Přehlídky největších návrhářských jmen jako Badgley Mischka, Betsey Johnson, Calvin Klein či Michael Kors a dalších jsou spjaté s obrovskou prestiží a exkluzivitou. A tím pádem samozřejmě s celebritami. Právě na nich se v prvních řadách nechaly vidět hvězdy typu Michael Douglas, Uma Thurman, Hilary Swank, Bono, Heidi Klum, Petra Němcová, Sophia Copolla, Christina Ricci a mnohé další.
Speciální VIP vstup samozřejmě nevedl přes ten pro normální smrtelníky, a tak v přehlídkových stanech bylo možné rozpoznat výskyt celebrity vždy jen podle chumlu kamer a fotoaparátů, mezi nimiž sem tam vykouklo tu jejich rameno, tu ruka, tu vlasy. U hvězd méně provařeného charakteru ale ani odkrytí celé jejich tváře mnohdy nevedlo k mé úspěšné identifikaci, a tak nezbývalo než konstatování, že jde o někoho slavného. A mnozí kolem mě na tom nebyli lépe. „To je ten z časopisu!“ nebo „Který to je, tady ten?“ létalo vzduchem velmi často.
 
Dobře promazaný stroj
Organizace celé mašinérie byla velice profesionální. Zázemí vypadalo jako veletrh příležitostí, sponzoři a partneři se snažili předvést v nejlepším světle a svým ať už stávajícím, nebo potenciálním klientům nabídnout maximum. Volně bylo neustále k dispozici malé občerstvení, prostorem voněla káva z coffee a drink barů, drobné snacky si vzal na starosti bufet, před hlavními přehlídkami jste si mohli nechat upravit vlasy, neustálý přístup k počítačům, přímé přenosy z právě probíhajících přehlídek na třech velkých obrazovkách levitujících nad hlavami, prostor pro rozhovory s VIP, a nad tím vším DJ, který dotvářel atmosféru…
 
Nastartovaný úl
A ta byla! Celý prostor tepal nadšením, módní experti z celého světa, natěšení blogeři, distingovaní novináři renomovaných módních magazínu, ale i spousta „normálních“ lidí. V mixu všech dohromady tak vzniklo velmi civilní, příjemné prostředí, kde člověka netížil mít špatný pocit z toho, že na sobě nemá šaty od návrhářské špičky, na jejíž novou vlnu kreativity se jde právě podívat. Stejně tak to nebyla to žádná extravagance, jíž by se newyorská mola dočkala. Cíl prodat, dostat se k zákazníkům a jejich šatníkům byl hlavním cílem, a proto i drtivá většina kolekcí se nesla ve znamení nositelnosti a civilnosti, ostatně jako celé prostředí. Exkluzivita, luxus a výjimečnost samozřejmě nechyběly, ale měly daleko k pařížským dekadentním, až teatrálním přehlídkám.
 
Bláznivá přehlídka bez mola
Mnohem větší extravagance paradoxně proplouvala lobby stanem před zejména víkendovými podvečerními přehlídkami. Heslem se zdálo být „Čím ulítlejší, tím lepší,“ nehledě na vkus či zdravý rozum. To byl ten pravý ráj pro oči! Mraveniště naplněné postavičkami jak vystřihnutými z karikatur na módní svět. A fotografové jásali a fotili a já taky, protože tohle k vidění jen tak není. Pro pozorovatele kolemjdoucích lidských světů ráj! Lidi s namalovanými monokly, postavičkou Mickey Mouse na hlavě, s peřím zastrčeným na netušených místech, s podfoukanými střihy ala Ivánek z Mrazíka, ocvočkovanými obličeji, neonovými nehty…
 
U konce s dechem
Ale i módní nadšenci mají svou zásobu sil. S postupujícím časem mizela nejen energie, ale i chuť vidět nové, další a další výtvory kreativců. Strhané obličeje hladových a unavených módních reportérů trávících celé dny v módních stanech a večery na vybraných „must-be-there“ párty mluvily samy za sebe. I móda je konec konců jen pozemská záležitost, byť ze zvláštního světa na pomezí umění a každodenního života, která se dá patřičně vychutnat, jen pokud přichází v přiměřených dávkách. Na druhou stranu, právě výjimečné zážitky bývají intenzivní a mnohdy vyčerpávající, a tím jsou vlastně jedinečné a zapamatovatelné. A newyorský fashion week se mezi top události tohoto roku již na jeho počátku rozhodně zařadil.