Všude samej New York, Londýn, Šanghaj, pije se hadí krev, koupe se v Ganze, jo jasně, Řím je krásnej a croissant křupavej, ale nezapomínáme na něco?
Zapomínáme! Na to, co máme pod nosem. Jasně, člověk se jezdí takzvaně hledat tisíce kilometrů daleko, bydlet v chýši a dostat jméno Tančící Listí, to je všechno fajn, ale stejně se vrátíš a najdeš něco novýho na svým vlastním balkóně nebo třeba v Brně. - Jo a Alchymistu tu rozhodně citovat nechci, na tohle jsem přišla úplně sama!
Na druhou stranu, těžko si člověk uvědomí, co má za barákem, dokud ho nikdy neopustí. Když jsem odjela z domoviny a vrátila se za půl roku, neskutečně se mi to všechno začalo líbit, to všechno, ten kopec, co jsem ani nevěděla, jak se jmenuje, tátovy čerstvě zasazený jabloně a megaořech na starý zahradě. To všechno, co byla dříve povinnost. Stala se z toho vzácnost a tahle proměna je vzácná.
Kostel, náměstí, kašna, hradby, Jungmannův pomník, park, vinice, pole, řeka, potůček, les. LES!
Takže nastartuj fichtla, anebo nééé, jeď na kole, s sebou jen peněženku a telefon nebo možná ani to ne, a zajeď si do okolí. Do ticha nebo do města. Do lesa, k rybníku, k babičce. Na houby nebo se strejdou Proškem na ryby. To jen tak na odpoledne. Pak si na prodlouženej víkend místo Amsterdamu naplánuj třeba Českej Krumlov, Karlovy Vary nebo Kroměříž. Jednou to tak udělej, sám pro sebe, neříkej si, že na to budeš mít dost času až budeš starej. Třeba nebudeš.
Už jsi někdy byl na Pradědu? Zavolej spolužákovi ze střední, co teď žije v Ostravě, sbal si baťoh a buď zvědavej, tak, jako chceš projít všechna zákoutí Paříže, tak projdi sousední město. Jižní Morava? Nádhera! Na Kraví Hoře ti tamější nalijou domácí malinovicu ráno i večer. Šumava, bory tam šumí a voda tam hučí. Nezapomeň ani na okolí matičky měst. Poděbrady, třeba tam potkáš Jiřího, Kolín, Kutná Hora, tam najdeš stříbro, Beroun, Kladno... Nezmiňuju hrady a zámky, to známe všichni z kalendářu, tak odhoď ten odpor, že se tam jezdí povinně s rodiči a běž se mrknout na Bouzov a připomeň si, co to byl prevét.
Mysli si, jaká je Česko šeď, ale zeptej se Holanďana na Lipně, jak se mu tady líbí a proč.
Můžeš na lyže, můžeš k vodě, ale hlavně, všude je to kus tebe.
Zatopený lomy, rozhledny, Kočičí hrádek, Litomyšl, Adršpach, jeskyně, Macochy, Říp, Malá Strana, Olomouc, zajeď na pivo do Plzně nebo Budějic, Špilas, okoštuj klobásy, zazpívej si ve Vizovicích a nezapomeň taky na bratia a vyšplhej se na Spišskej hrad. Prostě to projeď, pak se vrať na ten svůj balkónek, případně zahradu a zasaď nějaký semínko, třeba rajčatový. Na zbytek světa budeš mít vždycky čas, ale to není tak důležitý, tak nezapomínej, Česko je barevný.