Naše blogerka Lucie Desmond o Londýnském svátku módy

Londýnský týden módy je již týden za námi, ale já se z toho všeho až teď probírám! O týdnech módy se napsalo už skoro vše, ale já bych se chtěla podělit o můj osobní zážitek z Londýnského svátku módy.
 
Již třetí sezónu jsem měla možnost zblízka nahlédnout do zákulisí LFW a vyzkoušet si na vlastní kuži, jaké to je, být součástí akce světového významu. Focení velkých přehlídek bylo vždy mým snem, ale když se můj sen sešel s realitou byla jsem z toho i já tak trochu překvapená!
 
Jako fotografka musím mít vyřízené povolení na focení jen určitých přehlídek již několik týdnů předem, poté vystát několik front na označení místa, ze kterého budu dalších pár dní fotit ( na několika různých místech v Londýně ), nejméně 45 minut před přehlídkou být na místě a mačkat se na ploše, která je velká asi pět krát tři metry s ostatními fotografy, kteří s největší pravděpodobností dorazili do Londýna z Newyorského týdne módy a navzájem se znají a tak trochu víc drží při sobě. Dlouhé hodiny po přehlídkách u počítače, běhání mezi různými místy, kde se přehlídky konají, pár hodin spánku a pět dní strávených jen s mým fot'ákem, které jsou velmi vyčerpávající... Možná i proto je více než 85% fotografů na týdnech módy mužů.
 
Nic z toho mě však neodradí, jít do toho znovu! Ten vzrušující pocit co cítím, když se rozsvítí světla, spustí hudba a já se přes objektiv dívám na první model začínající přehlídky, je pro mně zcela nový, ale už ted' vím, že se stává navykovým! I když to pro mne (ano, moji kolegové jsou právě v Miláně nebo na cestě do Paříže :-)...) teprve nedávno skončilo, už ted' se nemohu dočkat módního kolotoče v září!
 
text i foto: Lucie Desmond