Moderní architektura v Praze: Národní technická knihovna Praha - Dejvice

Po první světové válce vznikl v pražských Dejvicích projekt, který počítal s výstavbou obrovského univerzitního areálu umístěného na severovýchod od nově budovaného centrálního náměstí, dnes zvaného Kulaťák. Mezi první a druhou světovou válkou vznikla pouze část budov, dalšá část se dostavovala po druhé světové válce, a zatím nejnovější výrazná součást univerzitního areálu, tedy Národní technická knihovna, pochází ze začátku nového tisíciletí.

V roce 2000 byla vyhlášena soutěž a definitivní podoba budovy byla vybrána anonymně v roce 2001. Autory projektu jsou Roman Brychta, Adam Halíř, Václav Králíček a Petr Lešek a v důsledku finančních potíží způsobených mimo jiné povodněmi byla stavba zahájena nakonec až v říjnu 2006. Knihovna byla dokončena a předána 31. prosince 2008, ale veřejnost si musela na kompletní otevření počkat až do 14. září 2009.

Výrazná devítipodlažní budova má půdorys zaobleného čtverce, rozkládá se na ploše asi 70 x 70 metrů a po jejjím obovud najdete spoustu stojanů na kola a úplně rovný povrch, dokonalý pro studenty longboardisty. Fasáda má dva obvodové pláště - vnější je z profilovaného skla, a uvnitř jsou parapety s okny a protislunečními žaluziemi.

Kromě zajímavého vzhledu je knihovna i šetrná k životnímu prostředí. Vytápění i chlazení budovy se řeší temperováním betonového jádra knihovny pomocí teplé nebo studené vody, trubky jsou umístěny přímo ve stropních deskách a tak beton funguje současně jako zásobník tepla či chladu, podle toho, co je zrovna potřeba.

NOČNÍ STUDOVNA!

První dvě nadzemní podlaží knihovny jsou řešena jako veřejná, najdete tu kavárnu, přednáškový sál, dokonce i noční studovnu, a vyšší patra fungují jako přehledná knihovna, najdete tu i studovny a učebny. Ze všech vyšších pater je výhled do otevřeného atria, kde na podlaze zaujme barevně vykreslená deformace stropů. Koneckonců tyto i další zajímavé informace najdete po celé knihovně, na schodech vás například čekají různé vzorce, i plán budovy u schodiště vypadá velmi zajímavě, a na stěnách zahlédnete vykreslené délkové míry.

Ve třech podzemních podlažích najdete parkovací místa pro 450 vozů a hlavně sklady knih a technologické zázemí. Knihy do podzemí odjíždějí ve speciálních vozících a vládne tu poloautomatický systém.

Celá knihovna působí majestátním a současně velmi hravým dojmem, což umocňují jednak mírně infantilní kresby na pohledovém betonu a jednak možnost celou barevně betonovou budovou volně procházet a najít si místo podle svých představ - studenti tady najdou samostatné kóje, velké pracovní stoly, malé stolky i kavárnu, dostatek nabíječek i zdroj internetu.

A dokonce ani náhodně přišedší návštěvník nemusí budovu pozorovat jen zvenčí - u vchodu si může naklikat lísteček a jít se dovnitř prostě jenom nezávazně podívat, co že na té knihovně vlastně všichni vidí.