Ve chvílich, kdy tyto řádky vznikají, nemálo členů štábu LFŠ uzavírá sázky, kolik diváků asi dorazí do Hradiště včas na to, aby mohlo úderem jedenácté usednout před plátno hvězdy a užít si raný kousek Davida Leana Moře, můj osud (1942). Těm, kdož přijedou o něco později, nelze nedoporučit pozoruhodnou projekci aktuálního belgického hitu Hasta la vista! (2012), nedávno oceněného ve Varech Křišťálovým glóbem. Jeho sobotní promítání (13:30, Reduta 2) bude netradičně doprovázené zvukovou stopou pro nevidomé, vyrobenou péčí internetového rádia Applaus.
Ještě o něco později (14:30, Reduta 2) nás čeká první letošní setkání s živou režisérskou extratřídou. Své Zavázané oči (1978) totiž uvede Carlos Saura, který do Hradiště poklidně přijel už o pátečním podvečeru. Sobota bude do značné míry patřit právě jemu, neboť se pak ještě ve tři odpoledne setká s novináři (všechny tiskové konference budou letos probíhat v novém tiskovém centru v útropách Hvězdy), v rámci slavnostního zahájení (18:00, nepřekvapivě opět Hvězda) převezme od ministra obrany Alexandra Vondry Výroční cenu AČFK a vzápětí (18:30, hádejte kde) uvede svou konkvistadorskou drsňárnu El Dorado (1987).
On ani zmíněný ministr (který už předtím, konkrétně o půl páté před hotelem Grand, uvede heydrichovskou výstavu Operace Anthropoid) ale zdaleka nebudou jedinými hosty, užívajícími si školení hned od začátku. Dorazí fenomén současného srílanského filmu Vimukthi Jayasundara, aby mohl při 15:30 záhájit ve Sportovní hale svou retrospektivu středometrážním tandemem Země ticha (2001) a Prázdný pro lásku (2002).
Vstříc už nám sviští i téměř tradiční maskot více či méně ujetých či labužnických sekcí Olaf Möller, jehož si letos užijeme při úvodech hned dvou pásem: Přehledu revolučního Oberhausenského manifestu (první blok dnes od pěti v Redutě 1) a ďábelských černošských nářezů s nálepkou Blaxploitation: Sweet Sweetback´s Baadasssss Song (1971) se rozezní půlnočním Klubem kultury. Dorazí i íránský kritik a historik Mehdi Abdollahzadeh, pro dnešek coby předvoj Abbáse Kiarostamího (toho čekáme v úterý), od něhož nám představí nejprve v 17:30 v Klubu kultury Chuť třešní (1997) a o půl deváté nás v Redutě 1 uloží Pod olivovníky (1994).
Ale pokud někoho nezajímají úvody, proslovy a děkovačky, může si zkrátka jen zajít na nějaký dobrý film. Možností je několik přehršlí, od intimního tuzemského Vyššího principu (1960), zařazeného na 11:30 do Klubu kultury, až třeba po jeden z nejzásadnějších velkofilmů historie, Lawrence z Arábie (1962), jenž svá megakřídla rozprostřed nad Hvězdou o půl desáté večer. A to je pořád teprve začátek...!
38. Letní filmová škola Uherské Hradiště
Asociace českých filmových klubů