foto Tomáš Souček
Josef Pleskot navrhl nové Knihkupectví Oliva
Ve čtvrtek 1. března v 16.30, bude v parteru kláštera u Sv. Jiljí v Husově ulici na Starém Městě slavnostně otevřen nový prostor Knihkupectví Oliva. Na čtyřiceti čtverečných metrech této vyhledávané prodejny knih zaměřené na duchovní a filosofickou literaturu jsou koncentrovány všechny prvky, jež se promítnou do plánované obnovy celého areálu řádových bratrů dominikánů na nové pražské kulturní a vzdělávací centrum. Projekt vznikl v ateliéru jednoho z nejuznávanějších tuzemských architektů, Josefa Pleskota. Ten se ve shodě s památkáři i členy řádu dominikánů řídil několika základními principy: uvědomění si, otevření, setkávání, společné pobývání, přimknutí... To vše lze – komornímu prostoru navzdory – vnímat i v novém Knihkupectví Oliva.
Podle Josefa Pleskota je nové Knihkupectví Oliva, jehož součástí je například fragment apsidy původní kaple, jednou z prvních vlaštovek proměny celého areálu dominikánů. Vyjádřením invenčního, a ve vztahu k areálu kláštera z 1. poloviny 17. století i odvážného, přístupu jsou například úložné prostory na knihy z papíru a polystyrenu vytvořené přímo na míru knihkupectví. Ty svými organickými tvary zaplňují celý komorní prostor knihkupectví, zároveň však nikoliv na úkor přehlednosti. „Inspiraci jsme hledali v kaolínových jeskyních, které jsou omílány a tvarovány vodou. Řídili jsme tím, aby řešení bylo nápadité, skromné a účelné,“ popisuje architekt Pleskot. Interiér navíc zdánlivě expanduje až do ulice, je součástí života vně knihkupectví. I to má být vnímáno jako důkaz otevření a oživení celého areálu.
„Jsme velmi vděčni majitelce knihkupectví, že se s námi vydala na tuto cestu. Další etapou bude zahájení obnovy celého kláštera u Sv. Jiljí, jenž se postupně otevře veřejnosti a nabídne inspirativní místo setkání, dialogu a ticha přímo v centru Prahy,“ říká Benedikt Mohelník OP, provinciál České dominikánské provincie.
Knihkupectví Oliva doplňuje stávající nabídku klášterního komplexu, kde již od loňského roku úspěšně funguje prostor Dominikánská 8. Po vzoru pařížské Collège des Bernardins se zde nachází místo setkávání církve a občanské společnosti, odborné veřejnosti i současné kultury. Přístupné části tvoří především zrekonstruovaný barokní refektář, kde se několikrát do měsíce konají hudební koncerty, přednášky a další vzdělávací pořady.
Hned 1. března se v barokním refektáři v rámci Literárních večerů mohou zájemci zúčastnit debatního setkání s ředitelem Maďarského institutu v Praze Róbertem Kissem Szemánem. Od 19.30 se zde bude hovořit o maďarské katolické literatuře. V úterý 6. března se zde uskuteční debata o výsledcích sčítání lidu v ČR s ohledem na projevy religiozity Sečetl Bůh svůj lid?
Podmanivá atmosféra refektáře je ideální i pro hudební večery. Ten nejbližší proběhne 8. března, kdy cembalistka Alena Hönigová přednese sbírku šesti sonát krušnohorského rodáka Johanna Kuhnaua s biblickými motivy. Další hudební večer je naplánován na čtvrtek 12. dubna a ponese se ve znamení hudby vrcholného německého baroka, tedy skladeb J. S. Bacha, C. P. E. Bacha a G. P. Telemanna. V rámci večera, který se koná ve spolupráci s basilejským „Spolkem pro podporu absolventů – Schola cantorum basiliensis“ vystoupí komorní těleso ve složení: Karel Valter – traverso, Cilka Valter - barokní housle, Ilze Grudule – barokní violoncello a Marc Meisel – cembalo.
Jak bylo vzpomenuto, obnova celého areálu bude zahájena v příštím roce. Jejím cílem je vytvoření prostoru, který bude respektovat řeholní život dominikánů v klášteře, ale zároveň umožní aktivity, které otevřou klášter široké veřejnosti. V rušném centru Prahy, jež se stává stále více doménou pouze turistů, tak vznikne útočiště, kde budou moci Pražané i návštěvníci ze vzdálenějších míst najít zajímavé nové podněty a informace, setkat se a debatovat s inspirativními lidmi, či jen vydechnout v prostředí ticha a načerpat síly pro hektické všední dny.
Projekt byl v průběhu příprav několikrát přepracován v návaznosti na archeologické průzkumy a po konzultacích s odborníky památkové péče. Tým architekta Pleskota vyhověl všem požadavkům například na to, aby zůstaly zachovány všechny cenné části kláštera a významné archeologické naleziště a zároveň bylo možno budově vdechnout nový život a energii tak, aby mohla sloužit řádu i veřejnosti po další staletí.
Hledat
