Gloria Slavia - současní umělci na téma české státnosti a národní hrdosti

Hlavní ideovou linii výstavního projektu, který představuje díla předních umělců mladší a střední generace, lze sumarizovat do hesel česká státnost, národní identita, hrdost a uvědomění, vlastenectví.

Cesta našeho národa k moderní české státnosti a suverenitě byla velmi složitá, její prosazení komplikované, konfliktní, a jejich existence byla proto vnímána jako vysoká hodnota. Za první světové války svitla Čechům po dlouhých staletích nová naděje. Když 28. října 1918 vznikla Československá republika, nový stát uprostřed Evropy, celý národ byl hrdý na svůj původ. Všichni byli ochotni jít bojovat a zemřít za svou zemi, podobně jako při událostech před druhou světovou válkou a během ní. V roce 1939 se však Čechům veškerá důvěra ve spravedlnost a demokracii zhroutila. Za války vyvíjeli činnost proti nacistům, řada odbojářů skončila na popravištích nebo v koncentračních táborech. Po válce, po komunistickém puči, se sice o národní hrdosti, občanství a službě národu mluvilo, ale jednalo se jen o zprofanované fráze a manipulace s těmito pojmy.

Češi mají svou historickou zkušenost s tím, co znamená ztratit svobodu, co znamená žít pod cizí nadvládou. V tomto ohledu jsou daleko citlivější než občané západoevropských zemí, které historie obdobných zkoušek ušetřila. Pád komunismu, obnovení demokracie a vstup do Evropské unie pro nás znamenal nový začátek. Dnes se opět ocitáme v období „odvěkého zápasu o národní a státní suverenitu, spojeného se začleňováním do smysluplného širšího celku“. Národní identita je v současném světě, v němž je národní stát základní kulturní i politickou jednotkou, jednou z nejdůležitějších skupinových identit. Její různost, spolu s diferenciací tradic, kultury, zvyků i historické zkušenosti patří ke specifikům každého národa v EU a měla by být zachována. Dnešní analýzy ukázaly, že česká národní identita prochází krizí a že národní stát není nejvýznačnějším teritoriem, se kterým se Češi identifikují. Celkový obraz slabé národní identity dokresluje slabý patriotismus. Slabá identifikace s Českou republikou je ve významném vztahu s názorem na budoucí podobu Evropské unie, dochází k častějšímu preferování modelu federalizace. Podstatný vliv na národní státy a společnosti má globalizace.

Kulturní sféra je charakterizována prolínáním lokálních a nadnárodních vlivů, které přinesla kulturní internacionalizace. Výtvarní umělci, zastoupení na výstavě, chtějí svou tvorbou přispět k opětovnému národnímu uvědomění a hrdosti. Integrují historii české země do svého tvůrčího vidění. Nazírají ji optikou současnosti a vyjadřují se někdy přímo čitelnou výpovědí, jindy obecněji nastíněnou metaforou. Jsou uchváceni historickými událostmi, osobnostmi vytvářejícími vůdčí ideje československého státu, hrdiny národního odboje, státními symboly a transponují je dle své individuální umělecké percepce. Poukazují na českou státnost jako na duchovní dědictví tak závažné, že si svou hodnotu nejen udržuje, ale je i směrodatným ukazatelem do budoucna.

Jan Gemrot svou bravurní hyperrealistickou / realistickou malbou se silným emocionálním a psychologickým působením zpracovává mimořádně výrazově sevřený cyklus o československých letcích v Royal Air Force.

Miroslav Javůrek, ovlivněný klasickou evropskou barokní malbou a počátky daguerrotypie (první v praxi používané fotografické techniky), prezentuje svou tvůrčí všestrannost
monumentálními plátny i velkoryse pojatými sochami.

Martin Káňa, jehož kvality spočívají nejen v perfektně zvládnuté práci s prostorem, ale i v pregnantně formulovaném myšlenkovém konceptu, prezentuje např. objekt ještě neokleštěné mapy ČSR z roku 1939 zhotovený z nákupních tašek z vietnamských tržnic.

David Saudek, jehož díla vynikají koncentrovaností formy a přitom zachovávají vícevrstevnatost obsahu, vystavuje sofistikovaně promyšlené, konceptuálně laděné obrazy
z cyklu „Gloria Slavia“ na téma válečného odboje.

Jan Stoss, čerpající z vlastenecky zabarvené české a československé historie, se prezentuje cyklem ikon české státnosti.

Jan Wolfchen Vlček představuje konceptuálně zaměřené intermediální prezentace, které zachycují jeho dlouhodobou a hluboce prožívanou inspiraci tímto tématem.

Text: Rea Michalová

Jan Gemrot /1983/
2002 – 2008 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana)

Miroslav Javůrek /1979/
2004 – 2009 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana)

Martin Káňa /1975/
1995 – 2002 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér kresby prof. Jitky Svobodové)

David Saudek /1966/
1991 – 1997 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér sochařství prof. Stanislava Kolíbala, Ateliér nových
médií prof. Michaela Bielického)

Jan Stoss /1964/
1989 – 1995 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér monumentální malby prof. Jiřího Načeradského,
Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana, Ateliér intermediální tvorby prof. Milana Knížáka)

Jan Wolfchen Vlček /1977/
1999 – 2005 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér intermediální tvorby prof. Milana Knížáka)
K výstavě vychází katalog.

GLORIA SLAVIA

Současní umělci na téma české státnosti a národní hrdosti

Jan Gemrot, Miroslav Javůrek, Martin Káňa, David Saudek, Jan Stoss, Jan Wolfchen Vlček
Kurátor: PhDr. Rea Michalová, Ph.D.
19. 9. – 26. 10. 2012
vernisáž v úterý 18. 9. v 18 hod.
Novoměstská radnice
Vodičkova 1, Praha 2
 
https://www.facebook.com/events/410183645712048/