Gastro test: Jaká je nová samoobsluha Julius Meinl? Drahá a plná dobrot

V prosinci se pod Václavákem otevřel obchodní dům s luxusními potravinami.
Rakouská společnost Julius Meinl náš trh před osmi lety opustila - tehdy tu provozovala "obyčejné" samoobsluhy, ze kterých se pak staly Alberty. Nyní se vrátila s jediným obchodem specializovaném na "lepší" potraviny. Obstojí?
 
Dá se říci, že náš trh je na luxusnější zboží zralý jako asi nikdy. Kdejaký hipster ulítává na vaření ze super surovin, mladší (ale nejen mladší) generace zejména ve městech opouští českou kuchyni, nebo si dá jen občas nějakou její vylehčenou verzi. V centru Prahy nadto rejdí turisti, kteří mohou taky leccos koupit. A Meinl futruje prodejnu skutečnými dobrotami zdaleka i zblízka. Ale spíš zdaleka.
 
Jak to tu vypadá? Mno, lépe než v jiných samoobsluhách. Regály jsou černé, interiér klidný, prostorný, žádné hysterické POS reklamní dreky na každém metru. Obsluha zdraví a chová se ochotně (i když vzájemné štěbetání prodavaček o tíze jejich údělu a o tom, jak se jim tu nelíbí, je zbytečně nahlas. Bolestně připomenou, že jsme v Praze, kde se prodávající personál z velké části prostě není schopen chovat kultivovaně.).
 
Obchod má dvě patra. Ve spodním najdete myriádu sladkostí (zdaleka ne jen rakouských), ovoce včetně velmi exotického, bylinky v květináčích i řezané. V horním číhají sýry, káva, čaj, pečivo. Sortiment je na úrovni - i když se člověk zas úplně neskácí nadšením, zejména některé ovoce už je docela unavené. Ale dají se tu najít spousty dobrých, čerstvých věcí na seriózní vaření i mlsání, super to tu je pro účely nákupu jedlých dárků.
 
Mínusy? Leccos je ukrutně drahé. Samozřejmě, že lanýže s křepelčími vajíčky nebudou za tři koruny. Ale mluvme o konkrétních výrobcích konkrétních značek, které se dají koupit na našem trhu. Skvělé čaje Harney & Sons seženete pár kroků odsud na Národní o desítky procent levněji, podobně Twinings (Tesco). Sýr Tete de Moine stojí i v nejdražší Kredenci pod stovku, tady hodně přes, atd. atd. - těžko říci, zda je to tím, že tu vše je za rakouské ceny, nebo něčím jiným, ale je to moc. Dá se pozorovat, že čeští foodies docela dobře vědí, kolik co stojí, a pokud seženou danou věc v české síti levněji, mručí v internetových diskusích docela popuzeně. Nicméně - odsoudit kvůli cenám některých komodit celý obchod by byla škoda. 2500 čtverečních metrů narvaných parádními, vesměs kvalitními věcmi k jídlu a pití je dobré v Praze mít. Už pro ten pocit, že jsou k mání.