Fringe blog: Memories of a Mute

Memories of a Mute jsou ztišenou inscenací křičící zevnitř. Citlivý příběh dojemného citu, který nezemřel navzdory smrti a posmrtně ožívá ve vzpomínkách. Jsme vedeni fotoalbem, jsme vedeni ke zrodu fotografií rámcujících příběh až k jeho bílým místům. Jsme rozesmíváni a rozesmutňováni přesně v rytmu čitelných gest. Jsme pohlcováni, abychom mohli lépe pohlédnout zevnitř.

Civilnost a originalita projevu nám dává upřímný pohled na člověka ztrácejícího část sebe. Upřímnost a lehkost smíchu nám pomáhají s vnitřním vyrovnáním. Dojetí nás oprošťuje od reality a posílá do vzpomínek. V tichu můžeme křičet, v křiku můžeme dojít ticha. Černobílost zvratu štěstí v neštěstí je naplněna barvou, která zůstává ve vzpomínkách stejně jako na jevišti. Příběh nám není předán, ale podán jako největší cennost ze dna popelnice – oceánu – truhly.

Mute jej podává s neskonalou křehkostí a půvabem, proto nelze vidět jen ránu – prázdné místo, ale především radost a naplnění z toho, co bylo, co přestože nebude, bylo.

Text by Petr Dlouhý