Fringe blog: The House Jack Built

The house Jack built se pomalu začíná rozpadat. Dvě generace narážejí na bariéry, které jsou metaforicky zpevňovány sutí z padající omítky. Rob a Kate – manželský pár – se snaží najít si cestu skrz časovou suť, která jim brání pochopit své dvě děti. První dcera – politicky angažovaná žurnalistka – vidí jiné problémy než její rodiče. Chce řešit jiné problémy než její rodiče.
The House Jack Built kolísá mezi obecnými a konkrétními tématy, mezi duchem současnosti a životní zkušeností, která je, jak se zdá, nepřenosná. Právě přelévání mezi konkrétnějšími a obecnějšími otázkami je ústředním leitmotivem, jako je hroutící se dům jeho jevištním zhmotněním. The House Jack Built se snaží popsat skrz všedně-nevšední problémy okolní svět. Svět, do kterého se má narodit dítě druhé dcery Roba a Kate. Svět, který je nejistý a těžko uchopitelný. Dům, který postavil Jack pro příští generace, ale který se nyní hroutí. Dům jako svět, jehož budoucnost je nejasná.
Vše se postupně cykluje – jakákoliv snaha o útěk je však vždy jen návratem k problémům v principu stejným. Dcera aktivistka utíká z hroutícího se domova do velkého světa, aby řešila problémy hroutící se společnosti. Rob a Kate se jí snaží najít fyzicky, stejně jako se snaží najít si k ní pochopení.
The House Jack Built je inscenace tematicky velmi propracovaná a společensky aktuální. Organicky vyrůstá sama ze sebe, aby se optimisticky snažila najít a popsat se. Inscenace zvládla jevištně i myšlenkově. Nikoliv dokonalá. Ale dokonalost by jí ani neslušela.
 
Text by Petr Dlouhý.