Fringe blog: Duchess of Malfi

Co to ksakru...?

Nejbizarnější, nejšokující, nejmokřejší. 

Od páté minuty tragické grotesky zobrazující příběh  Vévodkyně z Malfi, která touží po milionu miminek se svým tajným milencem, se podlaha A Studia Rubín mění v oceán tělních tekutin. Bachtinovský karnevalismus – hodnoty a postavení jsou překopány – překonány. Nahoře je dole. Vnitřek je vně.

Doslova. 

Vidíme střeva, játra, lilek, špagety bolognese. Vše je naplněno tekutinami, které mají jedinou touhu – ukázat se publiku. Vytékají oči, mateřské mléko, vytéká pukající srdce. Slovo řád je zakázáno. Rytmus je v neustálém narušování, údivu a jistotě dalších tekutin. Bratr se stává matkou, poddaný synem. Všichni se postupně mění v mrtvoly. Všichni kromě fauna, který v tom má očividně jako jediný jasno.

Duchess of Malfi je podívaná. Roztahanost intrik a zápletek původní Webstrovy hry je v úpravě Prague Shakespeare Company utažena a struktura děje se děje v rychlém střihu. Lásku střídá smrt, lilek střídá useknutý penis. Jen děťátka se nepřestávají rodit.

Text by Petr Dlouhý.