Festival Transmusicales je stále lepší

Festival Transmusicales se letos konal už poosmatřicáté. Loni jsem psala "Lidi prostě vědí, že šéf Jean-Louis Brossard, který si festival před 37 lety vymyslel, ho zas naplní dobrými kapelami" a letos můžu napsat to samé, jen číslo bude 38.
 
Transmusicales vyprodá obvykle všechny dny a všechny doprovodné akce, a to na něm hrají neznámá jména. Mnoho z kapel, které tu vystupují, se teprv stane slavnými; i fajnšmekři obvykle znají tak jedno dvě jména z celého programu - letos ze známějších firem vystupovali Yuksek a Owl Vision. Transmusicales je ale především festival objevů a do bretaňského města Rennes se jezdí za novými zážitky. Kdo byl na letišti za městem a v renneských klubech pozoruhodný letos?
 
THE JACQUES je klasická anglická kapela z mladých energických kluků, to, čemu se říká "the kytary" - jdou ve šlépějích devadesátkového britpopu a la Blur (oděni do bowieovských hadříků) a mají hrozně moc drajvu a radosti. Výborně pracují s publikem a jejich energie je nakažlivá. Rozhodně mají budoucnost!
TIGGS DA AUTHOR, podle programu "něco jako Pharrell, ale z Tanzánie" je trochu soul, trochu retro s hammondkama, trochu Curtis Harding a trochu bigbandová tradice. A Gnarls Barkley. Pár vět, pár tónů a lidi skáčou radostí, zvuk je plný, muzika hravá, svět je v pořádku.
TALMUD BEACH se nedají zařadit do žádného stylu. Tři lidi, kteří všichni zpívají včetně bubeníka, blues, disco, filmová hudba, folk, funk... jsou z Finska a je to fakt něco jiného.
LUCKY CHOPS (přijedou příští rok do Roxy) = bandička z NYC se spoustou trumpet - její členové neskutečně pružně hopkají po pódiu a přinášejí oživené dědiství newyorských jazzových klubů dávných dob. Úsměv!
KHIDJA. Rumunská dvojice, jejíž doménou je alternativní taneční hudba s trochou temnoty a melancholie - a přitom plná energie.Nneznala jsem je a říkala si "hmm tohle mi připomíná Weatheralla" a pak si přečetla, že jejich hudbu hraje ve svých DJ setech. Je to rytmus, kterému se nedá odolat, a přitom za tou hudbou, která se pořád mění a člověka udivuje, je jakýsi příběh, není to jen dobře zvolená tucka. Prapodivné hlasové útržky ve valivém beatu, chytré zvraty, tohle je fakt nádhera!
 
Hudebně festival prostě nezklame a ráda jsem viděla, že se v detailech ještě zlepšuje. Zorganizovat takové hordy (desetitisíce lidí - proto akce už pár let probíhá ve výstavních halách u letiště, do města se nevejde) je těžké, přesto nebyly žádné dramatické fronty, a to nás dvakrát prohledávali. Zázemí bylo civilizované, bary bez front, v jedné z hal šéfkuchař vařil velmi dobrá jídla v "bistru" a u dalších stánků byla klasická pizza a vege dobroty. Kyvadlová doprava, která mě jediná zlobila, byla letos lepší, autobusů jezdila taková spousta, že se lidi netlačili a přesun tak nebyl úmorný. Paráda. Transmusicales svým významěm dalece přesahuje hranice Bretaně, Francie i Evropy a fakt doufám, že s emu bude dařit i nadále. 
 
/fb fotoalbum/
Transmusicales
1.-4.12. 2016
Rennes, Francie

www.facebook.com/transmusicales/