Elvis Costello vlídně těšil Prahu

4. listopadu se v Praze poprvé objevil Elvis Costello (a sada jeho kytar).
Vlídný bard předvedl nepočetnému publiku průřez kariérou - hrál hodně přes dvě hodiny a mile komunikoval s diváky; ti byli zhusta nadšeni, že svého oblíbence vidí, a zejména komunita jeho zahraničních fanoušků v prvních řadách byla téměř dojata a radostně si i pozpěvovala, což Costello potěšeně pochválil.
Kongresové centrum není místo, kde by si člověk mohl užívat nějaké klubové intimity, a taková Akropole by akci slušela víc, už kvůli tomu, že návštěvnost byla hodně nízká. Nicméně koncert jako takový byl díky profesionalitě a zkušenostem Elvise Costella fajn. Je to nenápadný, civilní, brýlatý muž, který se pravidelně dostává do světových žebříčků nejvlivnějších hudebníků světa a patří třeba mezi favority Paula McCartneyho, se kterým toho nemálo natočil. Sám si je dobře vědom, že zejména v posledních letech nepatří mezi hvězdy pro davy, ale vzhledem k tomu, jak je ponořený do své (uchu lahodící, profesionální a tak nějak celkově pěkné) práce s kytarami a hlasem, bylo vše v pořádku. Zazněly očekávané hity jako Everyday I Write The Book, občas se k nějaké skladbě publikum dočkalo malé vysvětlivky. To byl třeba případ tklivé Down Among The Wines And Spirits, která je jednak o chlastu, jednak o tom, že méně úspěšní umělci musejí, slovy Costellova otce, hledat svoje jméno na nejspodnějších řádcích programů akcí, tam, kde se už píše o tom, co bude na místě k pití.
Costello vystoupil zcela bez hostů či doprovodné kapely, pouze na několik minut z celého dlouhého vystoupení použil předtočené základy. Utáhnout poměrně dlouhou show jen s několika typy kytar musí být docela těžké, ale povedlo se mu to velmi dobře a na samém konci po ikstém přídavku sklidil i potlesk vestoje. Důstojný večer.