Muž, klavír. Zátkami, tenisovými míčky a vibrátory vymámí Hauschka ze svého nástroje zcela zvláštní zvuky.
Když Hauschka na začátku koncertu usedne za černé klavírní křídlo, vypadá úplně uvolněně. A to ačkoli sám neví, co se stane v příští chvíli. „Sednu si za klavír a pak už to probíhá spontánně,“ říká 46letý hudebník.
Vedle něho se nachází igelitka. Dalo by se skoro říct zázračný zvukový pytlík, protože z něho postupně vytahuje různé předměty, s jejichž pomocí upravuje svůj instrument: hlasovým klínem počínaje, který používají ladiči klavíru, přes každodenní předměty až po cizorodé části jiných hudebních nástrojů.
Hauschka umísťuje umělohmotné fólie, zátky, tenisové míčky nebo vibrátory v rezonační desce. To, co z toho vychází, nemá již nic společného s běžnými zvuky klavíru: Lepící páskou zafixované struny imitují kytaru, plastové náhrdelníky se mihotají na strunách a pokládají přes zvuk klavíru sférickou vrstvu zvuku, klapky saxofonu mezi strunami nechají klavírní křídlo znít jako vířivé bubny a postarají se o naléhavý rytmus. Někteří lidé v publiku se stále znovu zvedají, aby se ujistili: Opravdu za tím klavírem sedí jen jeden muž?
Celý článek si přečtete na http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/kul/cs10916902.htm