Chemický koktejl ochucených piv

Ruku pod levou náprsní kapsu - kdo by si ještě předloni vsadil na to, že jinak konzervativní český konzument bude jednou ve velkém holdovat ochuceným pivům? A jaký by asi byl na podobnou fantasmagorii vypsaný kurz?
 
Na straně jedné prototyp tradičního konzumního pivaře, pěstujícího klubismus, protipólem pak mladý člověk bez vybudované pivní identity. Odpovědět, pro koho se ochucená piva, fenomén dnešní doby, stáčí, není zase až tak složité.
 
Nenechte se ale zmást, ochucená piva ve výsledku kupují oba generačními nůžkami rozevřené tábory. Jak dav, důvěřující prověřeným značkám, připravený se za svého dodavatele oblíbeného piva bít (přestože se všechna ta zbožňovaná europiva už dávno nedají pít), tak ti, co se teprve chystají zmíněný dav nahradit.
 
Ochucená piva si během rekordně krátké doby proklestila cestu do úrovně očí. Okupují akční zóny letáků i prodejen. Dnešní typický pivní konzument jimi sice navenek okatě opovrhuje, ale stejně je kupuje (byť manželce, milence nebo dětem). Tvrdí při tom, že se jedná o přechodný jev, časem ohraničený trend, hype, který po létě vymizí. Ale jak šeredně se mýlí. Cílová skupina se změnou ročního období jen těžko vymře.
 
PRO DÍTĚ SOCIÁLNÍ SÍTĚ JE OCHUCENÉ PIVO COOL
 
Ale co je vlastně ochucené pivo? Vyluštíte-li etiketu tolik oblíbené pivní limonády, Staropramen Cool Grep, právem se budete ptát, zda ještě opravdu pijete nějaký pivní derivát nebo už zkapalněné zápisky studenta VŠCHT.
 
Kyselina citrónová, citrát draselný, mléčnan vápenatý, uhličitan hořečnatý, karubin, pektin, cyklamát sodný, acesulfam K, aspartam, sodná sůl sacharinu, kyselina askorbová, karmíny. To vše a ještě více, zabalené v cool obalu. Cílová skupina: omladina.
 
„Staropramen proslul tím, že zhotovuje navenek pěkné produkty. Uvnitř vás ale pořád čeká nedobré obyčejné pivo, tentokráte obohacené syntetickou složkou. Celé je to podpořené masivním marketingem,“ popisuje kasovní trhák smíchovského pivovaru redaktor serveru pivnirecenze.cz Vladislav Mořický a pokračuje: „Ke konci devadesátých let přišly se svým Radlerem Krušovice, vzpomínám si na regály plné neprodejných plechovek. Česko tehdy ještě nebylo na podobné pivní eskapády připravené. Byla jiná doba.“
 
I dnes sice platí, že velký počet pivařů slepě důvěřuje své oblíbené značce a výrazněji experimentovat se veskrze bojí, ale dorostla nová generace potenciálních zákazníků. Především revoluční generace, tedy kupní síla, kterou trh dosud po hříchu opomíjel. Pro kokakolové odkojence je přechod na klasické pivo příliš příkrý. Mladí lidé jsou od útlého věku zvyklí na syntetické, sladké chutě a klasické pivo jim pro svou hořkost příliš nelahodí. Ochucené pivo se tak jeví jako ideální a logické přemostění.
PRVNÍ PIVNÍ ALTERNATIVA
 
„Bombastická reklamní masáž Staropramenu, ta uhranula mladé, ale jsou i jiné cílové kategorie,“ upozorňuje Mořický. „Nesmí se zapomínat na sportovce a ženy.“
 
Radler, vžité označení pro pivní mixy, v němčině znamená cyklista. A právě na milovníky kol se dnes řada Staropramen Cool se svými uzavíratelnými PET flaškami specializuje. Kromě obalu cílí velkovýrobce samozřejmě i jádrem svých produktů. „Sportovce na nich upoutal nízký obsah alkoholu. Dvě procenta. Pro pití podobného ‚piva‘ nemusíte mít vybudovanou nijak zvlášť vysokou odolnost, to je zase faktor, který přilákal ženy,“ vysvětluje Mořický.
 
Ochucená piva tak většinou pijí ti, kterým tradiční pivo nevyhovuje nebo nechutná. Kdo dává před hořkostí přednost sladkosti či kyselosti, automaticky sahá po nějaké alternativě. Nejčastěji pak té, produkované Staropramenem. „Jenže z nekvalitního piva a nekvalitní limonády, dobrý Radler nikdy neuděláte,“ glosuje odborník.
 
PIVNÍ (R)EVOLUCE Z NĚMECKA
 
Podobný názor jako letitý pivní recenzent, zastává i pivní laik, totiž mladá umělkyně Pauline Berger. Její slova potvrzují, že monstrózní reklama Staropramenu opravdu zafungovala a vytvořila kvazi-trh. „Být první ovšem automaticky neznamená být nejlepší. A je úplně jedno, že vám tu směs bude kupovat půlka národa. Kvantita není ukazatelem kvality. Přece nezačnu poslouchat Michala Davida jen proto, že se líbí všem těm, kteří nemají hudební vkus,“ nabízí kulturní paralelu amatérská pivní nadšenkyně a dodává: „Na českém trhu vidím právě díky výrobkům od Staropramenu a Gambrinusu velký manévrovací prostor pro další jména. Rozhodně u nás ještě ochucená piva nedosáhla svého vrcholu obliby a odbytu. Teď jen, aby poptávka rozšířila nabídku, nemyslím ani tak množstevně jako jakostně. Jinak by se u nás mohla ochucená piva také brzy přejmenovat na piva chemická.“
 
Svůj první pivní mix ochutnala Pauline v Německu, kde se smí pít nápoje s nízkým obsahem alkoholu již od šestnácti let. Kvalita i kvantita tamních ochucených variací se pak s těmi českými dá jen těžko komparovat. „Zatím jsem se v Česku nesetkala s ochuceným pivem, které by mi vyloženě chutnalo. Ale i v Německu byl ten trh zpočátku přesycen nevýraznými produkty. Sprite s pivem, tedy Radler, kola s pivem, pojmenovaná Diesel. Vše bylo navlas stejné, stejně syntetické. Až v posledních letech se pod tlakem médií objevují i přírodní ochucená piva bez konzervačních látek, přebytečných sladidel a éček.“
 
A kterou příchuť usměvavá malířka favorizuje? „Osvěžující jsou především kaktusy a exotické ovoce. Sice si budu do jisté míry protiřečit, ale zbožňuju energetické nápoje, takže u mě vítězí zase ta zpropadená chemie. Vychlazenému mixu piva s energiťákem se při letních vedrech rozhodně nebráním. Ona chemie nemusí být nutné zlo, jen je třeba ovládat know-how, jak ji transformovat v dobro.“
 
V Německu si lze opravdu vybrat z nedozírného množství příchutí, navíc je sympatické, že se v jednotlivých spolkových zemích objevují v regálech hypermarketů i lokální producenti ochucených piv. Pro Česko, zakonzervované velkými hráči na trhu, nevídaný to jev.
MALÁ VELKÁ JMÉNA
 
Pivní limonády Staropramenu a Gambrinusu během dvou let zcela ovládly tuzemský trh a nezdá se, že by se pivní giganti chystali k ústupu. Naopak. I třetí velký hráč v pozadí, ústecký Zlatopramen, nabídl své varianty ochucených nápojů. Na lokální konkurenci tak zbývá místo jen ve specializovaných obchodech, do kterých samozřejmě zavítá jen marginální zlomek celkové kupní síly. Přitom právě malé pivovary produkují zajímavé mixy, jež snesou měřítko západoevropské konkurence.
 
Bezvýchodné situaci navzdory se nedávno v Praze zablýsklo na lepší časy, to když se v síti hypermarketů Tesco začaly objevovat etikety broumovského pivovaru Opat. Jenže stále platí, že v tamní stáčírně mohou plnit lahve sebekvalitnějším pivem s přirodními výtažky z ovoce, přesto si nikdy podobnou reklamu jako největší tržní hráči nebudou moci dovolit. Tradiční, poněkud oldskůlový design Opata, bez potřebné propagace jistě potěší staromilce, novou generaci ale s pravděpodobností, hraničící s jistotou, neosloví. S nadsázkou lze říci, že se Opat, v zrcadle dnešní doby, v regálu málo odráží. Oproti radioaktivním pivům zkrátka málo září.
 
SLADIDLŮM JE V PIVECH HEJ, NIKOMU NEUBLÍŽEJ‘
 
Zatímco v Broumově se obejdou zcela bez sladidel, Pivovar Nová Paka a humpolecký Bernard, další menší producenti, kteří se pozvolna objevují ve větších obchodech, již umělé cukry používají. Proč se vlastně do piva přidávají?
 
„Především kvůli cenové politice. Sladidlo sice není levnější než cukr, ale do ochuceného piva se jej přidá nepoměrně menší množství, má totiž mnohem vyšší účinnost,“ odhaluje tajemství použití sladidel Michal Staněk, jeden z patronů očekávaného Petrovského chmelobraní, pivní labužník, který má opojný zlatavý mok jako živnost. A přidává jiný, nám již známý postřeh: „Pivovary jdou lidem na ruku, konzumenti dnes mají z různých sladkých limonád sladidla zažitá. Přírodní chuť nám přijde nenormální a neumíme ji ocenit, zatímco chemický koktejl považujeme za zcela přirozený.“
 
Další argumenty pro nahrazení cukru umělými sladidly pak přidalo i samotné tiskové oddělení Staropramenu. Zjara totiž musel na svém facebookovém profilu velkopivovar kličkovat před dotazy angažovaných pivařů, proč se na Smíchově za pochodu rozhodli sáhnout ke změně složení produktu Staropramen Cool Lemon. Zatímco loňská várka citrónového piva ještě obsahovala přírodní aroma a poměrně bezpečná, nezávadná éčka, během letošního roku složení nabobtnalo hned o čtyři zdraví škodlivé přísady, zahrnující mimo jiné i umělá sladidla.
 
„V našich pivech s ovocnou příchutí a nízkým alkoholem jsme se rozhodli částečně nahradit cukry náhradními neergetickými sladidly, čímž snižujeme jejich celkovou kalorickou hodnotu o dvacet procent. To je důležitý atribut pro mladé dospělé spotřebitele a ženy, které jsou jejich nejčastějšími konzumenty. Proto jsme pozměnili recepturu a nabídli tak tuto novou přidanou hodnotu spotřebitelům.“
 
Tímto za všechny spotřebitele děkuji. Ámen.
NÁVRAT K PŘÍRODĚ SE ODKLÁDÁ
 
Staropramen syntetickou změnou odstartoval pomyslné závody ve zbrojení chemií. Tuctem statečných pomocníčků, u aktuální příchutě Cool Grep, de facto zlegalizoval využití sladidel pro ochucená piva a ukázal, že podobný krok je vítěznou cestou, po které se každému vyplatí jít. Mizivé protireakce lidí na změnu složení zase dokázaly, že konzumenti jsou, minimálně co se potravin týče, nihilistické stádo, které na původ produktu nehledí a nevykne se na vše, co mu je podstrčeno pod známou značkou. Návrat k přírodě se tedy zase o nějakou dobu odkládá. A zatímco regály západních zemí kvetou přírodou, ty naše zahnívají pod nánosy chemie.
 
„To, co je u nás vydáváno za Radlery nebo ochucená piva, má často s tímto označením pramálo společného. Radler je ve své podstatě mix piva s limonádou, ochucené pivo zase musí splňovat určité parametry při kvašení. V Česku si ovšem nikdo s podobnými normami hlavu neláme, vznikají tak bizarní chemické splašky,“ dostává opět slovo pivní recenzent, Vladislav Mořický. „Zásadní problém ale vidím i jinde. Plzeňský typ piva, ze kterého většina ochucených mixů v Česku pochází, je kvůli spodnímu kvašení při zpracovávání, pro podobné ochucené pokusy, méně vhodný. Ovocným mixům a ochucování více vyhovuje
svrchní kvašení. Květnaté svrchní pivo se lépe spojuje s ovocným podílem.“
 
Je tedy použití chemie nutností, aby se v Česku vůbec vyprodukovalo dobré ochucené pivo? Zmýlená neplatí, samozřejmě se lze bez umělých látek obejít. Stačí jen chtít a použít jiný typ piva než ten plzeňský, například pivo pšeničné (Primátor) či kvasnicové (Opat). Jenže to by většina českých velkopivovarů nesměla produkovat pouze sterilní europiva.
 
MOŽNOSTI TU JSOU
 
Řešení je na vás. Jste-li odvážnější a zároveň chcete okusit ochucené pivo, které bude výrazně chutnější a složením uživatelsky mnohem příjemnější než většina nabízených prefabrikátů, nezbývá než si ho namíchat sám. DIY. Není to nic složitého, navíc můžete příchuť i míru dochucení regulovat kus od kusu. Jak na to? Kupte si pivo a nalijte do něj sirup. (Pro všechny případy je na místě upozornění, že pivo má během tohoto procesu tendence v láhvi - později z láhve - pěnit.)
 
„Podobný postup samozřejmě není ničím novým, tradují se legendy, že Radler vznikl kvůli opilým padajícím cyklistům, a že už v dobách průmyslové revoluce začaly pivovary řešit, že je třeba pivo něčím ošidit, aby nebylo tak silné a nesnižovalo morálku pracující třídy a neohrožovalo bezpečnost lidí. Různé ovocné šťávy byly po vodě, první po ruce. Jen věčná škoda, že dnes jako šidítka využíváme na místo přírodních příměsí prapodivné umělotiny,“ bilancuje neradostný vývoj tuzemských ochucených piv za poslední dvě století, Mořický.
 
Možnosti dělat ochucené pivo jinak tu tedy jsou, jen nejsou tématem dne. Asi nikdo z nás zatím nezaznamenal, že by si někdo z pravidelných pijáků chemických drijáků na stále se snižující kvalitu nápojů stěžoval, případně by syntetická piva zcela bojkotoval.
 
Minutu po dvanácté je možná nejvyšší čas se ozvat.