Cenu Jaroslava Seiferta za rok 2012 získal Vladimír Binar

Cenu Jaroslava Seiferta za letošní rok dnes převzal spisovatel, překladatel a literární historik Vladimír Binar, který ji získal za povídkový triptych Číňanova pěna.

„Když jsem se dozvěděl, že mi byla udělena Cena Jaroslava Seiferta, přepadla mě panika a hrůza, že mám stát na stejném místě jako například Jiří Kolář. Po přečtení všech jmen minulých laureátů se tyto mé pocity změnily v pokoru,“ uvedl Vladimír Binar. „Děkuji porotě, že shledala mou knihu hodnou tohoto ocenění,“ dodal.

„Vladimír Binar je již třicátým druhým laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. Pokud vzpomenu let minulých, bylo udílení ceny v dobách normalizace mnohdy dobrodružným podnikem,“ uvedl ve svém projevu František Janouch a dodal: „Význam této ceny je umocněn nejen osobnostmi jejích nositelů, ale i finanční podporou, za kterou bych chtěl poděkovat našemu dlouholetému partnerovi, společnosti Pioneer Investments.“

Slavnostním večerem, který se již tradičně uskutečnil v rezidenci primátora v centru Prahy, provázel Jan Pokorný, rozhlasový a televizní moderátor. Slavnostní náladu svými hudebními vstupy podpořil originální kvartet Dos Cubanas. Ceremoniálu se zúčastnily osobnosti českého kulturního a politického života, jako například dcera Jaroslava Seiferta Jana Seifertová-Plichtová, Dagmar Havlová nebo Marie Kousalíková, starostka městské části Prahy 6.

Tři prózy, které Vladimír Binar zahrnul do souboru Číňanova pěna, čekaly na vydání poměrně dlouho. Nejstarší z nich vznikla už v 70. letech 20. století – i když poslední úpravy do ní autor zanesl až na jaře minulého roku. Ačkoliv texty nevznikaly společně a vycházejí takto pospolu poprvé, zdá se, jako by k sobě odjakživa patřily. Jsou totiž propojeny jednotným tématem – měsícem, který stojí kdesi v pozadí každého textu a svým mlčenlivým svitem určuje jeho povahu.

PhDr. Vladimír Binar, básník, prozaik, překladatel, editor a literární historik, se narodil v roce 1941 ve Velkém Meziříčí. Z politických důvodů nebyl po maturitě přijat na vysokou školu, a tak pracoval jako papírenský a betonářský dělník. Později vystudoval bohemistiku a filozofii na FF UK. Zprvu vyučoval na katedře literatury, v době normalizace se však živil jako překladatel. Kromě oceněného souboru je autorem dalších próz a veršů (Playback, Emigrantský snář, Hlava žáru), napsal knihu ‚Čin a slovo‘ o Jakubu Demlovi, překládá z francouzštiny a jako editor vydal například knihy S. Vodičky, B. Fučíka, J. Čapka. Opakovaně pobýval ve Francouzské Polynésii. Od roku 1990 opět vyučuje na FF UK.