Na otázky v naší anketě tentokrát odpovídá Tomáš Hanák, představitel jedné s hlavních rolí nového snímku Tomáše Vorla Cesta do lesa, který bude k vidění v kinech od 4. 10. 2012.
Tvá definice módy a stylu?
Móda je každoroční způsob, jak udělat ze stále rostoucího množství lidí stále hůře rozlišitelnou masu. Díky módě lze udržet HDP na přijatelné výši, bez módy by na platební karty sedal prach; vyhozené loňské modely navíc zajišťují v autoservisech dostatek hadrů na utírání rukou od kolomazi. Stylu lze dosáhnout osobitou a vkusnou kombinací více prvků, často zdánlivě nespojitelných. I styl může být - a je - diktován médii, čímž se i originalita mění v uniformitu. Každopádně jde o prostředky, s jejichž pomocí lze proměnit blbce v individualitu – po odložení svršků, výronu semene a otevření zobáku pak přicházívá těžké rozčarování.
Co máš nejraději na své práci?
Když je hotová. Má práce - obvykle výroba zábavy – mě už totiž nebaví. "Hlavně, aby to bylo vtipné, pane Hanák!" = imperativ dneška. Což je přinejlepším tragikomické. Mám dojem, že jsme nuceni se smát (častěji je ale slyšet smích umělý, přimíchaný), aby nám nezbýval čas na přemýšlení a zjištění, že toho k smíchu moc není.
Jak si dobíjíš baterky?
Opít se nemůžu, jsem nucený abstinent. Snažím se vypadnout za hranice, kde mě nikdo nezná, kde si mě nikdo nefotí, kde můžu třeba sedět u kafe a prachsprostě zevlovat, poslouchat melodii cizí řeči, které ani netoužím rozumět. Ještě lepší je samozřejmě zvuk příboje, borů šum, mlčení pouště – prostě cokoli, co nemá nic společného s člověkem.
Co tě zaručeně potěší?
Vypnutá televize. Malé děti a jejich zábavičky. Jistota smrti.
Tvůj tip, co dělat proti šedi?
Kdyby existoval univerzální recept, jak zbavit svět šedi, stala by se získaná všeobecná "pestrost" také šedivou. Asi by stačilo, aby si každý dělal "to své" - bez ohledu na módní trendy či názory okolí, zároveň se ale nesnažit za každou cenu šokovat – lepší je být neviditelný. Prostě třímat pevně opratě svého života, nenechat se spoutat hypotékami, loajalitou k firmě, která vás stejně příští týden bezostyšně propustí, bude-li třeba. Nezapomínat na blízké, dopřát věcem jejich čas... Je toho hodně. Jak říká Raymond Chandler: "Život je jeden z nejtěžších – a tak je to se vším."