Marie Copps a Miss Earth Canada 2013 Sofiya Chorniy spojily síly v ekologickém projektu na záchranu Arktidy
Návrhářka a fotografka Marie Copps před nedávnem dokončila uměleckou fotografii pro projekt Give Help a Chance - FASHION FOR HELP jehož je zakladatelkou a který také pomocí módy upozorňuje na určitá společenská témata. Tentokrát se zaměřila na téma budoucích hlubinných ropných vrtů na Arktidě. Společnost Shell totiž oznámila, že letos v létě chystají začít zkušební vrty na Arktidě. Vše je nyní v rukou aktivistů, aby apelovali na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby Shellu povolení k těžbě ropy neudělil.
Petice k podepsání je zde.
Tým lidí:
Fotografie a kostým královny - Marie Copps
Kreativní ředitelka - Michelle Aristocrat
Modelka - Sofiya Chorniy - Miss Earth Canada 2013
Make- up, vlasy, manikúra - Valentina Dang
Make- up poskytla MarieNatie Cosmetics
Fotografie přírody - Getty Images
Post-produkce Marie Copps
Autorka o výrobě kostýmu
Výroba kostýmu pro Královnu Arktidy byla velmi náročná, provázena nespočtem komplikací. Vzhledem k tomu, že jsem samouk na poli módy, tak jsem při výrobě jednotlivých dílů kostýmu narážela na celou řadu technických problémů, které celou přípravu brzdily. Ještě v noci před focením jsem doslova zápasila se stojacím límcem a jeho upevňovacím systémem. Ten se druhý den při focení stejně odchlipoval, a tak jsme musely protáhnout culík skrz díru a upevnit ho za vlasy. Po té bylo ale zase obtížné otáčet hlavou do strany. Trochu nesvá jsem byla z toho, že Sofiya měla zrovna na univerzitě zkouškové období a kostým jsme neměly čas ani jednou vyzkoušet. Znala jsem jen její míry. Ve studiu jsem pak doslova trnula hrůzou, aby jí vše bylo.
Přijít na to, jak šaty udělat dvoudílné byl opravdový oříšek. Věděla jsem, že je budeme na konci focení polévat barvou, a tak musely být oddělitelné. Naštěstí jsem nemusela vyrábět krinolínu, měla jsem v Torontu šaty, které jsem navrhovala do soutěže Česká Miss a tak jsem ji pro model královny použila. V roce 2007 je v disciplíně přehlídka extravagantních modelů oblékla Lucie Hadašová. Celá sukně byla ale velmi objemná a těžká a měla tendence vykluzovat. Musela jsem hodně improvizovat a nakonec jsem jak korzet, tak sukni musela podlepit suchými zipy, aby během focení vše drželo pohromadě. Na celý kostým padlo 300 hodin práce a 80 metrů různých textilií a ozdobných prýmků. Dalších více jak 100 hodin si vyžádala post-produkce finální fotografie, která se skládá z pěti různých snímků. Na konci je vždy komické si připomenout, z čeho jsou některé díly kostýmu vyrobené. Nikoho by určitě nenapadlo, že její honosná „berla mrazilka“ je ve skutečnosti násada na koště.
Nejtěžší na celém focení byl ale jeho závěr. Když přišlo na polévání šatů kyblíkem barvy, byla jsem velmi nervózní. Tato část se nedala předem nacvičit a hlavně na místě zopakovat. Jakmile je polijete, tak se s tím nedá již nic dělat. Prosila jsem svoji kreativní ředitelku, ať se toho ujme, ale nikomu se nechce vám „zničit“ šaty. Musela jsem to tedy udělat sama. Jeden vůbec netuší, kolik nepořádku se rozlitím několik litrů barvy na podlahu napáchá. Musela jsem studio pak uklízet dva dny.
Na závěr mi prosím ještě dovolte doplnit jednu podstatnou informaci. Nevystupuji zde proti ježdění auty, všichni se musíme nějak dopravovat. Osobně jsem velmi ráda, že mám tu možnost a nemusím denně dojíždět autem za prací, mám svůj ateliér domova. Projekt má pouze upozornit na to, že rozhodnutí těžit ropu na Arktidě je velmi riskantní! Po světě je stále mnoho ložisek ropy, z nichž těžba nepředstavuje ro náš ekosystém zdaleka tak velké riziko a v případě úniku je alespoň nějaká šance ji odstranit. V případě Arktidy by to bylo nemožné…