Hody, hody do provody. Co byla provoda?

Klasická koleda zní jako "hody, hody, doprovody" - jenže tady o žádný doprovod nejde.
Slovo provoda je starý název pro tzv bílou neděli (první neděle po velikonocích). Říkalo se jí i provodní neděle. Ovšem původ tohoto slova je ještě starší - označovalo starý pohanský svátek, velice bujarý. Jednalo se o jakési jarní dušičky, tedy oslavu zemřelých. Předkům se tehdy úcta vzdávala spíše veselými mejdany než tichým usebráním se.
Další informac eo původu slova a jeho variantách najdete v časopise Naše řeč.
A Zdeněk Smetánka v knize Legenda o Ostojovi uvádí: "V pozdějším (křesťanském) pojetí se pojmenování Provoda přesunulo z individuálních pohanských oslav na část křesťanské oslavy Velikonoc. Konkrétně na první neděli po Velikonocích, zvanou též Provodní (nebo také Bílá neděle Provodní). Některé zdroje uvádí, že původní znění říkadla bylo „Pomni hody do Provody„. Pokud je to pravdou, můžeme již mnohem více poodhalit význam této říkanky. V překladu do současného jazyka bychom totiž řekli Nehoduj do první velikonoční neděle."