Aj Wej-wej je jeden z nejslavnějších, možná vůbec nejslavnější čínský umělec současnosti. Provázejí ho potíže kvůli tomu, jak reaguje jednak na čínský režim, jedna na další světové dění (aktuáně reaguje na uprchlickou krizi).
Wej-wej je u nás dobře známý, před lety jako první obdržel Cenu Václava Havla za kreativní disent, kterou uděluje nadace Human Rights Foundation.
V rámci oslav 220. výročí Národní galerie je ode dneška vystaveno jeho bronzové sousoší Zvěrokruh (informace zde). V pátek se Wej-wej setkal také s českou veřejností. Rozruch způsobilo, že Zvěrokruh je zahalen termofóliemi - jeho příspěvek do debaty o uprchlické krizi.
Umělec je na dva dny v Praze. Dnes v 17 hodin je ve Studiu Hrdinů projekce dokumentárního filmu Aj Wej-wej: Bez omluvy. Původně se hovořilo o tom, že se jí zúčastní, nakonec byla jeho účast zrušena, ovšem s tím, že se na rok 2017 chystá velká výstava jeho prací, kde bude opět k zastižení - měl by zřejmě vytvořit dílo přímo pro NG.
O výstavě:
Datum konání: 06.02.2016 - 31.08.2016
Místo konání: Veletržní palác
Jako jeden z doprovodných projektů výstavy Umění obdarovat, věnované tématu sdílení, velkorysosti a mecenášství, pořádané při příležitosti oslav 220. výročí založení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, předchůdkyně Národní galerie v Praze, bude prezentováno dílo současného čínského umělce Aj Wej-weje Zvěrokruh. Jedná se o vůbec první a dlouho očekávané uvedení tohoto světoznámého umělce v České republice. Na prostranství před Veletržním palácem bude vystaveno Dvanáct bronzových hlav zvířat zvěrokruhu, které vznikly jako kopie plastik, jež během opiových válek v roce 1860 zničila zahraniční vojska v Zahradě dokonalého jasu (Jüan-ming-jüan) poblíž Pekingu. Jejich instalace ve veřejném prostoru jakožto připomínka spletitého vztahu umění, historie a politiky úzce souvisí s reflexí poslání a identity výstavních institucí, které Národní galerie v Praze věnuje jubilejní výstavu.
Plastiky jsou vysoké kolem tří metrů, hlavy s průměrem přibližně 1,5 metru jsou upevněny na tenký stojan a společně tvoří půlkruhovou formaci. Původně vznikly v roce 2010 jako „sochy pro veřejný prostor“ (public sculptures) představující autorovu tvůrčí reflexi situace v USA, kde žil v letech 1981–1993. Jelikož většinu soch ve veřejném prostoru považoval za příliš seriózní a komisní, působící spíše jako statické monumenty než předměty určené k pobavení a povznesení obyvatel města, rozhodl se zpracovat dané téma hravě a přístupně běžnému divákovi, který není přímo návštěvníkem muzeí či galerií, ale typickým městským občanem. Tento koncept měl takový úspěch, že se Ajův Zvěrokruh, jenž byl poprvé k vidění od května do července 2011 v newyorském Central Parku kolem tzv. Pulitzerovy kašny, stal jedním z nejslavnějších děl současného čínského umění a v průběhu let vznikla řada jeho kopií. Jako snad jediná práce současného čínského umělce nechybí v mnoha publikacích o světovém umění 20. a 21. století.
Česká republika bude v celoevropském měřítku jedním z mála míst (vedle Dánska, Německa, Ruska a Španělska), kde bylo či bude dílo vystaveno. Národní galerie v Praze si zapůjčí exemplář přímo z umělcovy vlastní sbírky. Jeho zpřístupnění před Veletržním palácem přispěje k diskusi o funkci umění ve veřejném prostoru hlavního města a zároveň poskytne příležitost pro úvahy o složitém vztahu umění k historii, národní identitě i trhu s uměním na jedné straně, a jeho výrazových prostředcích na straně druhé. Představení Zvěrokruhu v roce, kdy Národní galerie v Praze oslaví 220. výročí svého založení, na veřejném prostranství před Veletržním palácem, jednou z nejunikátnějších staveb české moderní architektury, je tak v mnoha ohledech ojedinělým výstavním počinem.
Aj Wej-wej se řadí mezi nejznámější současné čínské umělce. Jeho inovativní dílo, často označované za provokativní, mu získalo velké mezinárodní uznání, zároveň z něj ale udělalo nepřítele čínské vlády. Narodil se roku 1957 v Pekingu, v roce 1978 začal studovat na Pekingské filmové akademii. Ve stejné době se stal členem vlivné avantgardní umělecké skupiny Sing-sing (Hvězdy). Její neoficiální výstava na sebe v roce 1979 upoutala značnou pozornost, záhy byla ale na pokyn vlády zakázána. Aj Wej-wejova snaha utéci omezením a represím čínské společnosti ho v roce 1981 dovedla až k emigraci do Spojených států amerických. V New Yorku se setkal s díly Marcela Duchampa, Andyho Warhola a Roberta Rauschenberga. Tito umělci měli zásadní vliv na jeho umělecký vývoj a byli zdrojem zájmu o ready-made objekty, reklamní design a konceptuální umění.
Ve svých nejznámějších dílech se Aj soustředí na vztah prudce se modernizující Číny a její dávné minulosti. Starověké čínské artefakty neváhá obohatit o logo společnosti Coca-Cola (Chanská zásobnice s logem Coca-Cola, 1994) či je dokonce zničit (Upustím keramickou zásobnici z doby dynastie Chan, 1995). Mimo výtvarné umění se podílí také na mnoha architektonických projektech – byl mimo jiné odborným poradcem při stavbě Pekingského olympijského stadionu (Ptačí hnízdo). Svého angažmá v projektu později litoval pro spojení svého jména s oficiální propagandou. Aj Wej-wej se dlouhodobě politicky angažuje, velmi se proslavil i jeho blog kritizující čínskou vládu, jenž byl záhy po spuštění zakázán. Opakovaná střetnutí s čínskou policí vyústila v roce 2011 v jeho nezákonné zatčení. Od té doby obdržel umělec mnoho prestižních mezinárodních ocenění, včetně ceny Václava Havla pro kreativní disent nadace Human Rights Foundation (2012), cenu Excellence in the Arts sdružení Appraiser’s Association of America (2013) a cenu Ambassador of Conscience Award hnutí Amnesty International (2015). Na Západě v poslední době uspořádal řadu rozsáhlých výstav – jeho dílo bylo k vidění například v londýnské Královské akademii umění (2015), Martin Gropius Bau v Berlíně (2014), Hirshhornově muzeu ve Washingtonu (2012) a v neposlední řadě také v londýnské galerii Tate Modern (2010).
Místo: před Veletržním palácem
Kurátoři: Adam Budak, Michaela Pejčochová
Doprovodná publikace: Aj Wej-wej – Zvěrokruh