ZELENÁ PRO INDONÉSII ANEB CESTA V ŽUPANU DO INDONÉSKÉHO RÁJE

 
Nedávno na stánkách hithit.cz úspěšně skončil projekt Zelená pro Indonésii, který měl za cíl upozornit na znečišťování tropického ráje. Skupina aktivistů neziskové organizace Green Books si dala za cíl vybrat dostatečné množství peněz pro postavení nových biblioték v tomto nádherném kraji, aby šířila knihy s ekologickou tématikou. Tento cíl splnili a nyní je čeká práce na stavbě knihoven. Součástí kampaně byl i slib pro fanoušky, že za vybrání cílové částky pojeden jeden z aktivistů, Petr Vančura, na tento kontinent v zeleném županu a aktivně bude celou cestu myšlenky Green Books propagovat.
Jak se mu v zeleném županu cestovalo, popisuje Petr Vančura: „ Bylo to prima, lidi si všímali mého neobvyklého oblečení a to byl přesně můj záměr. Mohl jsem tak více šířit myšlenky toho, že o (nejen) indonéskou krajinu je potřeba se starat. Green Books je neziskovka, která se snaží lidem vysvětlit, že ať už žijeme na naší planetě kdekoliv, ani to nejvzdálenější místo na zemi nám nemůže být cizí. A proto cestování před půlku světa bylo tou nejlepší příležitostí, jak o tom zpravit co nejvíce lidí napříč všemi národnostmi.“
Green Books vznikli jako iniciativa Čechů žijících trvale na Bali. Jejím zakladatelem je Petr Hindrich, ekolog tělem i duší, který veškerý svůj čas věnuje do ekologické osvěty tohoto turisticky velmi oblíbeného místa. Obavy o tento ráj na Zemi jsou totiž odůvodněné.
Podle nejnovějších statistik drží Indonésie světový prim v tempu odlesňování, které je nyní dvakrát rychlejší než v Amazonii. Ročně se tu vykácí osm set čtyřicet tisíc hektarů deštného pralesa, což pro představu znamená, že každých dvacet dní se vykácí prostor o rozloze hlavního města Prahy. Nejenže jsou takto hubeny živočišné a rostlinné druhy, ale dochází tím k narušení celého ekosystému. V důsledku toho pak nabývá případů záplav a požárů. Domorodci přicházejí o svou přirozenou obživu a počet živočichů v krajině ubývá. Například sumaterský orangutan, tygr, slon a další endemiti jsou na pokraji vyhubení kvůli celosvětové poptávce po indonéské celulóze, dřevu a hovězím.
Největší měrou se na odlesňování deštných pralesů podílí zakládání plantáží palmy olejné a následná produkce palmového oleje, výrobku z plodů tropické rostliny, který můžeme zakoupit v polovině zboží, které se nachází v regálech našich supermarketů. V roce 2011 bylo dovezeno do ČR 18 661 tun palmového oleje, čemuž odpovídá plocha 3 100 hektarů neboli 3 m2 na obyvatele. Ve skutečnosti bude tato plocha minimálně 2 – 3 x větší, pokud zahrneme olej obsažený ve všech dovezených produktech. Ve výsledku to znamená, že každý Čech zabírá 3 - 9 m2 deštného pralesa.
 
Kácení deštných pralesů je však jen medializovaná špička ledovce, Indonésie má řadu dalších ekologických problémů. Dalším z nich je devastace korálových útesů, míst, která jsou svou biodiverzitou přirovnávána k deštným pralesům podmořského světa. V současné době bylo již 70 % systému korálových útesů Indonésie zničeno následkem rybaření dynamitem, kyanidem či vlečnými sítěmi. Důvodem této devastace je celosvětově vysoká poptávka po indonéských rybách a nešetrný způsob lovu. Například při lovu krevet vlečnými sítěmi, které ničí mořské dno, se zužitkuje jen 10% zachycené fauny a flóry.
Z nízkých ekologických standardů profitují také nadnárodní těžařské společnosti devastující okolní krajinu. Je běžné, že například při těžbě zlata uniká do okolního povodí životu nebezpečná rtuť, která se následně potravním řetězcem objevuje v jídelníčku lidí.
Krom toho zde bují černý trh s divokými a mnohdy ohroženými druhy živočichů, což je způsobeno stoupající poptávkou po domácích mazlíčcích či orientální medicíně z nich vyrábějící na straně jedné a nedostatečnou ochranou ohrožených živočichů a liknavým zákonům na straně druhé.
Ekologické problémy Indonésie souvisí také s rychlou urbanizací a ekonomickým rozvojem. Důsledkem toho je znečištěné ovzduší, dopravní zácpy, špatná dostupnost pitné vody, nedostatečná kanalizace. V kombinaci se špatným zacházením s domácím a průmyslovým odpadem tvoří důležitou součást indonéské ekologické katastrofy. Jen do Jakartou protékající řeky Citarum je vypouštěn odpad z více než dvou tisíc továren, většina z nich je orientována na export. Citarum, podél jehož břehů žije 9 milionů obyvatel, je odborníky považován za nejznečištěnější řeku světa.
Pokud Vám není lhostejný osud planety Země, tak buďte šetrní k přírodě, recyklujte, všímejte si, odkud pochází Vámi zakoupené zboží, nepoužívejte palmový olej a produkty jej obsahující, bojkotujte výrobky korporací, jež devastují naši planetu. A nejlépe když se stanete podporovateli některé z iniciativ, které se snaží o šíření ekologického povědomí v Indonésii. Příkladem je green-books.org, které zprostředkovává knihy a vědomosti o životním prostředí indonéským dětem. Toto občanské sdružení založené českými občany žijícími na Bali uvítá Vaše nápady, spolupráci, dobrovolníky, pomoc s fundraisingem, sponzory i finanční dary. Více o aktivitách green-books.org se můžete dozvědět z webových stránek nebo je kontaktovat na info@green-books.org.